Soest
Soest je historické okresní město v Porúří, ležící mezi Dortmundem a Paderbornem, asi 50 km východně od Dortmundu. Ve středověku bylo významným hanzovním městem.
Soest | |
---|---|
Soest, věže kostelů sv. Petra, dómu a P. Marie | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°34′ s. š., 8°7′ v. d. |
Nadmořská výška | 90 m n. m. |
Stát | Německo |
spolková země | Severní Porýní-Vestfálsko |
vládní obvod | Amsberg |
zemský okres | Soest |
Administrativní dělení | 10 čtvrtí |
Soest | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 85,81 km² |
Počet obyvatel | 48 529 (2008) |
Hustota zalidnění | 565,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Dr. E. Ruthemeyer |
Vznik | 1449 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 2921 |
PSČ | 59494 |
Označení vozidel | SO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Soest se poprvé připomíná k roku 836, archeologové zde však našli zbytky osídlení už z mladší doby kamenné, z doby na počátku letopočtu i z doby merovejské. Přitahovaly zejména slané prameny, z nichž se dlouho dobývala sůl. Město má nejstarší doložené městské právo v Německu (jus Susatense, 1145–1165), jež odtud převzal například Lübeck, Rostock a další. V letech 1445–1449 si měšťané sice vybojovali nezávislost na své vrchnosti, město však začalo ztrácet na významu a chudnout. 1531 přišla do města reformace, město však dále chudlo a mnoho historicky cenných budov bylo zbořeno. V 18. století ztratil Soest svá privilegia a za sekularizace v letech 1808–1812 byly zrušeny zdejší kláštery. Roku 1849 bylo město připojeno k železnici a vzniklo velké seřaďovací nádraží. Kvůli němu byl Soest za války několikrát bombardován, historické jádro však bylo vcelku ušetřeno.
Pamětihodnosti
Historické město si z velké části zachovalo starý ráz s hrázděnými domy, úzkými uličkami a značnou částí městské hradby, po níž dnes vede promenáda. Mezi hlavní historické památky patří:
- Kapitulní chrám sv. Patrokla, založený 962 a v současné podobě vysvěcený 1162. Románská basilika s mohutnou 80 m vysokou věží v průčelí a patrovou západní předsíní patří mezi nejznámější románské stavby v Německu. Na věži je soubor 10 zvonů, z toho čtyři ze 12. a 13. století. Slavné jsou také zdejší Vestfálské jesličky.
- Evangelický kostel sv. Petra vedle dómu, založený už kolem 750 a v současné podobě vysvěcený 1150 je románská basilika s gotickým chórem a velmi cennými freskami a vnitřním zařízením.
- Románský kostel sv. Tomáše, přestavěný na raně gotickou halu, s křivou špicí věže. Z kostela sv. Tomáše pocházejí také jedny z nejstarších zachovaných a funkčních varhan vůbec, z let kolem 1425, nyní ve čtvrti Ostönnen
- Evangelický, původně poutní kostel P. Marie zur Wiese, halová gotická stavba ze 14.-15. století se dvěma věžemi z 19. století v průčelí. Uvnitř veliká barevná okna ze 16. století a další cenné zařízení.
- Kaple sv. Mikuláše za dómem, kolem roku 1200 s cennými freskami a obrazy.
- Kostel P. Marie na výšince (Hohnekirche), románská trojlodní hala z konce 12. století s pozdější věží. V apsidě zachované fresky ze 13. století.
Politika
Starostové města před rokem 1948
- 1440–1441: Johann de Rode
- 1444–1446: Johann de Rode
- 1448–1450: Johann de Rode
- 1457–1486: Wilhelm Schaphusen starší (šestkrát starostou)
- 1553–1554: Andreas vom Dael
- 1556–1557: Andreas vom Dael
- 1605–1617: Goswin Merckelbach (čtyřikrát starostou)
- 1686–1687: Dietrich Jacobi
- 1713–1718: Otto Gerhard Glotz
- 1732–1735: Johannes Arnold Schwackenberg
- 1744–1746: Johann Friedrich (von) Offerhaus
- 1750–1752: Johann Friedrich (von) Offerhaus, poslední starosta, který úřadoval podle starého městského nařízení
- 1837–1857: Heinrich Schulenburg
- 1858–1890: Otto Coester
- 1924–1933: Friedrich Kleim
Galerie
- Hrázděné domy na náměstí
- Osthofentor
- Dům U růže
- Hrázděné domy v Osthofenstrasse
- Dóm sv. Patrokla, západní část
- Kostel P. Marie na louce (Wiesenkirche)
- Kostel P. Marie na louce, vnitřek
- Kostel P. Marie na výšince (Hohnekirche)
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Soest. Sv. 23, str. 593
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Soest na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Soest ve Wikislovníku
- (německy)
- Wiki pro Soest a okolí
- Stránky k dějinám města s obrázky a plánem
- Soest a okolí v době Heinricha Aldegrevera