Dolní Benešov (zámek)

Rod Benešoviců, který měl ve Slezsku rozsáhlé statky, v Dolním Benešově přestavbou pravděpodobně menšího hrádku, postavil tvrz, o které je zmínka v roce 1411. Další vlastníci panství páni z Drahotuš na přelomu 15. a 16. století přestavěli tvrz v pozdně gotickém slohu. V písemném dokladu z roku 1598 je stále uváděna jako tvrz. V 16. století nekalým způsobem získal dědictví po pánech z Drahotuš David Mošovský z Moravčína, který koncem 16. století začal s přestavbou dřevěné tvrze s gotickým jádrem na renesanční zděný zámek.[2] V období 1660–1670 byla Mošovskými k zámku přistavěna dvoupatrová barokní budova. Dnešní podoba je z 18. století, kdy zámek vlastnil rod Kalkreutů. V roce 1848 byl zámek vydrancován obyvateli Dolního Benešova. Další stavební úpravy byly provedené v roce 1892 a v letech 1901–1902. Na přelomu 19. a 20. století byl založen okolo zámku anglický park. Od sedmdesátých let 19. století byli majiteli Rothschildové, kteří část interiéru odeslali v roce 1937 do Vídně. Při přestavbě v období 1921–1924 byly objeveny suterénní prostory, původní zdi a zlomky nádob z 15. století. Během druhé světové války byl na zámku zřízen Polenláger[3] tj. internační pracovní tábor pro vysídlené Poláky. Na konci války zámek byl poškozen dělostřeleckou palbou. Po ukončení druhé světové války byl zámek vyrabován a začal chátrat. V letech 1948–1949 byl částečně opraven. V letech 1983–1985 byla provedena generální oprava zámku a parku. V zámku má sídlo městský úřad, využívány jsou obřadní síň a zámecká kaple.[4][5][6][7][8]

Zámek tvoří dvě budovy, které stojí proti sobě téměř rovnoběžně (pozůstatek tříkřídlé dispozice). Obě budovy jsou spojeny příčnou spojovací chodbou postavenou v letech 1983–1985.[4][9]

Severní budova (levé křídlo) je třípodlažní na Půdorysu obdélníku s valbovou střechou. Vchod a okna jsou obdélná v jednoduchých šambránách. Mezi podlažími je kordonová římsa, horní patro ukončuje obvodová římsa. V interiéru jsou v západní části místnosti s valenou klenbou s výsečemi, sklepní prostory mají valenou klenbu.

Jižní budova (pravé křídlo) je patrová na půdorysu písmene L. Vchod je umístěn v západní části severní fasády. V jižní fasádě ve středové části je nad vchodem balkon na masivních pilířích. Krátká jednopatrová část stejně široká je napojena v pravém úhlu na severní straně budovy. V severní fasádě je zazděn sedlový portál s bohatě profilovanou špaletou, které se v horní části portálu se protínají a kříží. Na zazděné desce nad vchodem je znak tříhroté koruny s beraními rohy a letopočtem 1498. Patro je členěno pilastry. V severovýchodním nároží je opěrný pilíř. Vchod a okna obdobná jako na severní budově. Střecha je valbová.[9]

Stavební materiálem je lomový kámen (v prvních patrech) a cihla. Střechy jsou kryté břidlicí.

Park byl založený na přelomu 19. a 20. století v době, kdy byli majiteli Rotschildové, s volně krajinářskou kompozicí (anglický park) s vysokými a cizokrajnými stromy a květinami na rozloze 1,7 ha na mírném návrší na místě původních zahrad renesančního zámku. Na jižní straně je vymezen kamennou zdí a v západní straně příjezdovou komunikací s branou. Bývalé hospodářské budovy jsou od parku odděleny kovovým plotem. Severní a východní strana parku je otevřená. V jižním průhledu je výhled na památník Cypriána Lelka a rybník. V parku se nachází především domácí dřeviny jako javor mléč, javor klen, javor babyka, habr obecný, dub letní, lípa srdčitá, z jehličnanů je to borovice vejmutovka a jedlovec kanadský.[10][8]