Docetaxel

Docetaxel je polosyntetická látka vzniklá úpravou molekuly paclitaxelu, látky ze skupiny taxanů. V medicíně je využíván jako cytostatikum.

Docetaxel

Strukturní vzorec docetaxelu

Obecné
Systematický název (2R,3S)-N-karboxy-3-fenylizoserin, N-terc-butyl ester, 13-ester, 20-epoxy-1, 2, 4, 7, 10, 13-hexahydroxytax-11-en-9-on 4-acetát 2-benzoát trihydrát.
Triviální název Docetaxelin
Anglický název Docetaxel
Německý název Docetaxel
Sumární vzorec C43H53NO14
Vzhled bílá krystalická práškovitá látka.
Identifikace
Registrační číslo CAS 114977-28-5
PubChem 148124
Vlastnosti
Molární hmotnost 807,879 g/mol
Teplota tání 232 °C[1]
Rozpustnost ve vodě nerozpustný ve vodě.
Bezpečnost

GHS07

GHS08
[2]
Nebezpečí[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Působení

Docetaxel působí na mikrotubuly, kde poškozuje strukturu a funkci. Tímto ovlivňuje funkci dělicího vřeténka ve fázi mitózy buněčného dělení, čímž zabraňuje správné migraci chromozomů k pólům dělící se buňky. Současně může indukovat apoptózu nádorových buněk. Dále má anti-angiogenní vlastnosti.

Výskyt

Jedná se o látku druhu taxanů, látek extrahovaných z tisů, docetaxel konkrétně z druhu Taxus baccata, příbuzná látka paclitaxel z Taxus brevifolia.

Použití

Léčivé přípravky s obsahem docetaxelu se nejčastěji používají při léčbě karcinomu prsu včetně metastáz, a to v kombinaci s jinými léčivy s protinádorovým účinkem - zejména doxorubicinem, cyklofosfamidem nebo látkami ze skupiny monoklonálních protilátek jako je trastuzumab. U malobuněčného karcinomu plic samostatně nebo v kombinaci s cisplatinou, a konečně u karcinomu prostaty u pacientů, kteří nereagují na hormonální léčbu.

Nežádoucí účinky

Nejčastějším nežádoucím účinkem při léčbě je myeolotoxicita a retence tekutin v organismu, která se dá značně redukovat premedikací kortikoidy (dexamethason).

Odkazy

Reference

  1. https://chem.nlm.nih.gov/chemidplus/rn/114977-28-5
  2. Docetaxel. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.