Obléhání Bělehradu

Obléhání Bělehradu (maďarsky Nándorfehérvár) bylo ozbrojené střetnutí osmansko-uherských válek, které se odehrálo ve dnech 4. července až 22. července 1456.

Obléhání Bělehradu
konflikt: Osmansko-uherské války

Osmanská miniatura obléhání Bělehradu v roce 1456
trvání: 4.–22. července 1456
místo: Nándorfehérvár, Uhersko (dnes Bělehrad, Srbsko)
výsledek: uherské vítězství
strany
Uherské království
Srbský despotát
křížáčtí sedláci a místní rekruti		 Osmanská říše
velitelé
Jan Hunyadi
Jan Kapistránský
Michael Szilágyi		 Mehmed II.
Zaganos Paša

síla
Okolo 4 000 dobře vyzbrojených a vycvičených jednotek[1]
Nepravidelné jednotky o počtu 60 000 (většinou křížáčtí sedláci a obyvatelé Bělehradu)[2]
200 lodí[3]		 30 000;[4] vyšší odhady okolo 100 000[5][6]
200 plavidel[7]
ztráty
Neznámé 13 000 vojáků[8]
200 galér[9]
300 děl[9]

Průběh

Osmanský sultán Mehmed II. oblehl Bělehrad, hájený uherským vojevůdcem Jánosem Hunyadym. Obléhání trvalo téměř dva měsíce. Hunyady se svými Uhry nakonec 22. července statečným výpadem prorazil obležení a dobyl turecký tábor. Hunyadyovým spojencem byl františkánský kněz Jan Kapistránský, jehož kázání Uhrům dodávala odvahu. V táboře vítězného vojska však vypukla epidemie moru, jíž 11. srpna padl za oběť Hunyady a po dvou měsících rovněž Jan Kapistránský.

Schéma průběhu bitvy (maďarsky)
zeleně - Maďaři
oranžově - Turci
modře - řeky; modře tečkovaně - mokřady
Alexander von Wagner: oběť Titusze Dugovicse

Připomínkou vítězné bitvy, která oddálila dobytí Uher Turky o 70 let, je dodnes polední zvonění katolických kostelů na celém světě. Tento zvyk totiž zavedl papež Kalixt III. právě na připomínku osvobození Bělehradu.

Reference
  1. Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 177. (anglicky)
  2. Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 177. (anglicky)
  3. Stanford J. Shaw. History of the Ottoman Empire and modern Turkey, Volume 1, Empire of the Gazis: The Rise and Decline of the Ottoman Empire 1280-1808. [s.l.]: [s.n.], 1976. ISBN 978-0521291637. S. 63. (anglicky)
  4. Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 174. (anglicky)
  5. Andrew Ayton; LESLIE PRICE. The Medieval Military Revolution: State, Society and Military Change in Medieval and Early Modern Society. London, England: I.B. Tauris, 1998. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-12. ISBN 1-86064-353-1. Kapitola The Military Revolution from a Medieval Perspective. (anglicky)
  6. John Julius Norwich. A History of Venice. New York, United States: Alfred B. Knopf, 1982. (Lecture Notes in Mathematics 1358). ISBN 0-679-72197-5. S. 269. (anglicky)
  7. Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 175. (anglicky)
  8. Norman Housley. The Later Crusades, 1274-1580: From Lyons to Alcazar. First. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1992. ISBN 978-0198221364. S. 104. (anglicky)
  9. Tom R. Kovach. The 1456 Siege of Belgrade. [s.l.]: [s.n.], 1992. Dostupné online. S. 34. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.