Dobříň

Obec Dobříň (deutsch Doberschin, älter auch Dobern, Dobren) se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, při levém břehu řeky Labe, zhruba 3 km severovýchodně od centra Roudnice nad Labem a 7 km jihozápadně od města Štětí. Žije zde 546[1] obyvatel.

Dobříň
Náves
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0423 564745
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíRoudnice nad Labem
Okres (LAU 1)Litoměřice (CZ0423)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°26′16″ s. š., 14°17′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel546 (2022)[1]
Rozloha6,02 km²
Katastrální územíDobříň
Nadmořská výška155 m n. m.
PSČ413 01
Počet domů202 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduK Přívozu 55
Dobříň
413 01 Roudnice nad Labem
StarostkaŠárka Mrázková
Oficiální web: www.dobrin.cz
Dobříň
Další údaje
Kód obce564745
Kód části obce27880
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Dobříň byla valnou většinou své historie malou vsí v mělkém údolí Dobříňského potoka (název pravděpodobně pochází ze staročeského jména debř, praslovansky dъbrь = zalesněné údolí[3]). První historická zmínka je z roku 1295, jméno obce se v průběhu historie mírně měnilo (Dobřeň, Dobřín (mužský rod!), tvar Dobříň (ženský rod) oficiálně až ve 20. století (ostatní důležité tvary: v Dobříni, do Dobříně).

Obec příslušela k panství biskupského hradu v Roudnici nad Labem a poté více než 200 let roudnické větvi Lobkoviců (do zrušení patrimoniální správy v roce 1848). Větší rozvoj obec zaznamenala ve druhé polovině 19. století v souvislosti se stavbou železniční tratí Praha — Podmokly (1851) a industrializací Roudnice nad Labem.

V letech 2002 a 2013 zasáhly obec velké povodně.

Přírodní podmínky

Obec leží v širokém údolí Labe v místě, kde Labe teče ve velkém ohybu téměř k jihu. Tato tzv. Roudnická brána tvoří spojení mezi Mělnickou (Lužeckou) a Terezínskou (Lovosickou) kotlinou. Podloží tvoří křídové usazeniny (slepence–opuky) stupně turon/coniac (v hlubším podloží je karbonská roudnicko-mšenská pánev a pod ní zvrásněné usazeniny pozdních starohor). Roudnická brána je z jihu omezena Podřipskou tabulí (ve výšce asi 250 m n. m.), na severu pruhem tvrdších opuk se svědeckým vrchem Sovicí. Vlastní údolí je v nejnižší úrovni nivou řeky Labe (s lužním lesem), výše je patrno několik úrovní čtvrtohorních teras řeky Labe. Na nejnižší terase z poslední doby ledové würm/visla leží i jádro obce).[4] Terasy obsahují i velké zásoby písku (těžen východně od obce).

Severovýchodně od obce se prostírá přírodní památka Dobříňský háj — lužní les se zajímavým bylinným patrem (sněženka podsněžník, dymnivka dutá), výskytem vzácného hmyzu a s několika stoletými duby (regionální biocentrum).[5]

Písník Dobříň (jezero vzniklé po vytěžení písku) má po dokončení těžby sloužit rekreaci, ale také sloužit jako útočiště vodní a pískomilné flory a fauny. [6]

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Dobříň[7][8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 190232286319662651699595603591530478462561
Domy 3835434996106136153151156151177182194

Pamětihodnosti

Průmyslové podniky
  • Glazura
  • Cemex (pískovna Dobříň)

Dopravní spojení
  • zastávka Dobříň na železniční trati 090 (Praha-Děčín)
  • autobusová doprava (zastávka v obci, resp. rozcestí Dobříň, 0,5 km na lince Roudnice – Štětí)
  • městská doprava Roudnice nad Labem (Glazura)

Turistika, rekreace

Obcí prochází cyklotrasa Labská vinařská cesta, která je součástí nadregionální Labské trasy (pokračuje i v Německu jako „Elbe Radweg“) a mezinárodní trasy Praha – Berlín (KČT 2), což je součást evropské trasy Eurovelo 7 (Nordkapp – Malta) viz .

Jezera vzniklá po těžbě písku jsou rybářským revírem: 441 061 - ŠTĚRKOPÍSKOVNA DOBŘÍŇ I , rybářským revírem je i řeka Labem: 441 027 - LABE 11 - 12

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Machek V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha 1968
  4. CHLUPÁČ, Ivo, a kol. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2002. 436 s. ISBN 80-200-0914-0.
  5. AOPK ČR. PP Dobříňský háj [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
  6. HEJHÁLEK, Jiří. Holcim a Evropský den minerálů 2009 [online]. Stavebnictvi3000.cz, 2009-07-08 [cit. 2015-03-30]. Dostupné online.
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.
  8. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.