Diselma Archerova

Vyskytuje se v hornatém vnitrozemí ostrova a na jeho západním pobřeží v nadmořské výšce 550 až 1400 m, v prostředí se studeným a velmi vlhkým podnebím. Roste především na silně kyselých půdách v podhorských vřesovištích a na kamenitých svazích. V těchto oblastech (jedná se o jižní polokouli) jsou průměrné roční teploty nízké, sníh někdy v horách přetrvává i během tamní zimy, zatímco letní mrazy neklesají pod -10 °C. Projevuje se tam silné ovlivňování počasí Jižním oceánem, který omývá jih ostrova.

Ve svém přirozeném prostředí diselma Archerova obvykle roste jako kompaktní strom, při pěstování v zahradách však často vytváří hustý keř. Hlavním limitem znesnadňujícím pěstování je její požadavek na trvale velkou vzdušnou vlhkost v období růstu.[3][5][6]

Dvoudomá dřevina vytvářející až 6 m vysoký strom s kmenem o průměru do 30 cm, nebo široký vzpřímený keř až 2,5 m vysoký. Kůra kmene a větví je v mládí hladká a červenohnědá, později hrubne a stává se šedohnědou. Koruna stromu je nepravidelná, široce rozložitá a je tvořena kuželovitými větvemi s chomáči drobných větviček na koncích. Větvičky jsou krátké, hnědé a od druhého či třetího roku jsou hustě pokryté drobnými, šupinovitými listy tmavě zelené barvy. Listy vyrůstají střídavě nebo v přeslenech, jsou asi 2 mm dlouhé, tupé a na spodní straně mají vyznačené průduchy bělavými pruhy.

Samčí šištice jsou četné, nejvýše 3 mm dlouhé a vyrůstají jednotlivě na koncích větviček. Samičí rostou stejně, bývají i podobně velké a jsou tvořené dvěma páry šupin rostoucích proti sobě; pouze šupiny v horním páru jsou plodné. Ještě téhož roku v šišce uzrají jedno až dvě drobná, plochá, oválná, okřídlená semena. Vědecký název rodu Diselma pochází z řečtiny a odkazuje na tvar šišky (dvě horní lůžka), druhové jméno je po botaniku Williamu Archerovi (1820-1874), který se zabýval podrobným mapováním přírody Tasmánie.[2][3][5][6][7]

Semena dobře klíčí a lze je použít k množení; bývá však obtížné je ze šišek získat, neboť vítr je snadno rozptyluje. Rostliny se proto běžně množí řízkováním, s nástupem teplého období se polovyzrálé konce větviček sázejí do směsi rašeliny a písků, ve které při stálé vlhkosti do pěti měsíců zakoření.[5][6]

Přestože dřevina pochází z oblasti s poměrně chladným klimatem, pro pěstování ve středoevropském podnebí není vhodná, mrazy klesající pod -12 °C jí nesvědčí. Těžko splnitelným požadavkem je také zajištění vlhkosti vzduchu. Kromě několika botanických zahrad se mimo území Tasmánie nesázejí.

Diselma Archerova se pro dřevo netěží a místa, na kterých roste, nejsou vhodná k přeměně na zemědělsky nebo průmyslově využívanou půdu. Početní stavy neklesají a populace jsou dlouhodobě stabilní. Není ohrožována živočišnými škůdci, jediným vážným nebezpečím jsou případné lesní požáry, ke kterým je hodně citlivá. IUCN je považována za málo dotčený druh (LC).[6][7][8]