Rebbachisaurus

Rebbachisaurus byl rod sauropodního dinosaura z čeledi Rebbachisauridae, který žil na přelomu rané až pozdní křídy na území dnešní severní Afriky (Maroka). Dnes jsou rozlišovány dva druhy rodu rebbachisaurus, R. garasbae, popsaný roku 1954[1] a pochybný R. tamesnensis, popsaný roku 1957[2].

Rebbachisaurus
Stratigrafický výskyt: Raná až pozdní křída, asi před 100 miliony let
Rekonstrukce rebbachisaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
InfrařádSauropoda
NadčeleďDiplodocoidea
ČeleďRebbachisauridae
RodRebbachisauridae
Lavocat, 1954
Typový druh
R. garasbae
Lavocat, 1954
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Dosahoval délky až 14 metrů a hmotnosti kolem 7 tun, patřil tedy k menším až středně velkým sauropodům.[3] Stejně jako většina ostatních diplodokoidů byl relativně štíhlým tvorem s dlouhým ocasem a malou hlavou na štíhlém krku. Velmi podobné druhy dinosaurů byly objeveny také na území Jižní Ameriky (Rayososaurus), což nasvědčuje spojení africké a jihoamerické pevniny v době před asi 100 miliony let.

Zařazení a paleoekologie

Tento sauropod zřejmě spadal do kladu (podčeledi) Nigersaurinae, jak ukázal výzkum a fylogenetická analýza z roku 2019.[4] Mezi nejbližší příbuzné tohoto rodu patřily taxony Demandasaurus, Nigersaurus a Dzharatitanis.[5]

Rebbachisaurus byl zástupcem poměrně bohaté a diverzifikované fauny sauropodů v severoafrickém souvrství Kem Kem, v jehož sedimentech byly fosilie tohoto sauropoda objeveny. Výzkum ukazuje, že vzhledem k vysokému množství izolovaných sauropodích zubů musela být na severu Afriky v období spodní křídy mnohem vyšší biodiverzita těchto dinosaurů, než se dříve předpokládalo. Pravděpodobně zde také docházelo k migracím severoafrických dinosauřích populací do tehdejší tropické ostrovní Evropy.[6]

Odkazy

Reference
  1. Lavocat, R. (1954). Sur les dinosauriens du Continental Intercalaire des Kem-Kem de la Daoura [On the dinosaurs from the Continental Intercalaire of the Kem Kem of the Doura]. Congrés Géologique International, Comptes Rendus de la Dix-Neuvième Session, Section 13, 15: 65-68.
  2. Lapparent, A. F. d. (1957). The Cretaceous dinosaurs of Africa and India. Journal of the Palaeontological Society of India, 2: 109-112.
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 186 (anglicky)
  4. Mannion, P. D.; et al. (2019). Taxonomic affinities of the putative titanosaurs from the Late Jurassic Tendaguru Formation of Tanzania: phylogenetic and biogeographic implications for eusauropod dinosaur evolution. Zoological Journal of the Linnean Society, 185(3): 784-909.
  5. https://www.newscientist.com/article/2269125-diplodocus-like-fossil-in-uzbekistan-hints-asia-was-a-dinosaur-hub/
  6. Femke M. Holwerda (2019). Sauropod dinosaur fossils from the Kem Kem and extended 'Continental Intercalaire' of North Africa: a review. Journal of African Earth Sciences: Article 103738 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.jafrearsci.2019.103738

Literatura
  • Upchurch, P., Barrett, P.M., and Dodson, P. (2004). "Sauropoda". In D. B. Weishampel, H. Osmolska, and P. Dodson (eds.), The Dinosauria (2nd edition). University of California Press, Berkeley 259–322.
  • Mannion, P. D. and Barrett, P. M. (2013). Additions to the sauropod dinosaur fauna of the Cenomanian (early Late Cretaceous) Kem Kem beds of Morocco: Palaeobiogeographical implications of the mid-Cretaceous African sauropod fossil record. Cretaceous Research, 45: 49-59.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.