Dianne Wiestová

Otec, Bernard John Wiest, byl psychiatrický sociální pracovník americké armády, matka Anne Stewartová byla zdravotní sestra ze skotské obce Auchtermuchty.[1] Seznámili se během druhé světové války v Alžírsku.[1] Po skončení války se rodiče vrátili do USA. Má dva mladší bratry, Grega a Dona.

Kvůli otcově práci se rodina často stěhovala, základní vzdělání ukončila v Norimberku. Původně chtěla být baletkou, ale nakonec vyhrálo divadlo. Už na škole si učitel všiml jejího talentu a začala hrát ve školním divadle.[1][2]

Po návratu do USA se zapsala na Marylandskou univerzitu, kde promovala v roce 1969 v oboru Arts and Sciences.[3] Následně se stala členkou American Shakespeare Company, se kterou absolvovala turné po USA i v zahraničí.

Svůj soukromý život si hlídá a moc se o něm neví. Několik let žila s agentem Samem Cohnem.[4] Má dvě osvojené dcery, Emily (* 1987) a Lily (* 1991).[5]. Žije s nimi v New Yorku v Upper West Side.[2]

Dianne Wiestová debutovala v divadle koncem šedesátých let ve hře Ashes, v produkci American Shakespeare Company na Shakespeare Festival v New Yorku.[6] Její první hlavní rolí byla postava Heddy Gablerové v Ibsenově stejnojmenné hře, v Long Wharf Theatre v New Havenu.

Na Broadwayi debutovala v roce 1971 ve hře Solitaire / Double Solitaire od Roberta Andersona.[7] Následně dostala smlouvu v regionálním divadle "Arena Stage" ve Washingtonu.[8] Během čtyř let kromě jiných hrála v Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové?, ve Wilderově hře Our Town, Gorkého Na dně či Shawově hře Heartbreak House.[9] Se společností též absolvovala turné po SSSR.[5]

Průlomovou v její divadelní kariéře byla hra The Art of Dinning v roce 1980. Za svůj výkon získala tři ceny: Obie Award, Theatre World Award a Clarence Derwent Awards.[10][11][12][13] Dalším úspěchem byla hlavní ženská role po boku Johna Lithgowa ve hře Beyond Therapy od Christophera Duranga v roce 1982 (která byla roku 1987 zfilmována s Julie Hagertyovou a Jeffem Goldblumem). Za herecké výkony v nebroadwayské produkci Serenading Louie a Other Places získala v roce 1984 další Obie Award.[14]

Přestože hru After the Fall, kterou napsal Arthur Miller pro svou manželku Marilyn Monroe, předtím nečetla, vyhrála v roce 1984 casting na postavu Maggie. Její výkon po boku Franka Langella nadšeně přijali diváci i kritika.[15]

Ve své kariéře hrála různé charaktery. Ztvárnila různé klasické úkoly jako Desdemonu po boku Jamese Earla Jonese jako Othella či Heddu Gablerovou ve stejnojmenné hře Henrika Ibsena.[2][16]

V létě roku 1993 hrála spolu s Frances Conroyovou a Liev Schreiberem na Broadwayi ve hře In the Summer House. Její interpretaci dominantní Mrs. Eastman Cuevasové divadelní kritik David Richards v New York Times popsal jako "odvážnou".[17]

John Lithgow, častý divadelní partner

V čtení hry Oscara Wildea Salome o životě biblické Salome ztvárnila Herodias. Jejími partnery byly Marisa Tomeiová jako Salome, Al Pacino jako Héródés Antipas a David Strathairn jako Jokannan v režii Estelle Parsonsové.[18]

V roce 2005 se představila jako Mimi v Memory House, hře o problémech a různých pohledech dvou generací na svět na příkladech matky a její dcery v teenagerském věku. Charles Isherwood v New York Times napsal, že její "srdečné, okouzlující hraní" dává hře o napjatých situacích mezi dvěma ženami zajímavý obsah. Herečka navíc získala sympatie publika pro citlivé podtóny příběhu.[19]

V úspěšné komedii Third od Wendy Wassersteinové hrála v témže roce po boku Charlese Durninga, Jasona Rittera a Gaby Hoffmanové silnou, ale zranitelnou profesorku.[20]

V roce 2008 hrála v Čechovově hře Racek a současně působila i jako herecká manažerka. V této funkci mimo jiné zajišťovala spolupráci s ruským režisérem Vjačeslavem Dolgačevem, uměleckým šéfem moskevského New Drama Theater.[21] Wiestová přivedla do týmu designéra Santo Loquasta, protože znala a vážila si jeho práce scénografa a kostýmního výtvarníka pro filmy Woody Allena.[22] Provedení hry bylo velmi úspěšné a kritici chválili Wiestové "portrét nepřirozeně dívčí Arkadinové".[23]

V zimní sezóně 2008/2009 slavila úspěch u publika s rolí ve hře All our Sons. Opět to byla hra od Arthura Millera, ve které hrála po boku Johna Lithgowa a Patricka Wilsona.[24] Hra poutala pozornost tisku zejména kvůli účinkování Katie Holmesové, ale kritik Tom O'Neil ve své recenzi jasně uvedl, že to obě "broadwayské legendy" Wiestová a Lithgow dělají představení pozoruhodným.[25]

Poté, co se deset let etablovala jako divadelní herečka, zkusila i film. Debutovala v roce 1980 malou rolí ve filmu Jsem na řadě (It's My Turn) po boku Michaela Douglase a Beverly Garlandové.[26] Následovaly další vedlejší role, jako například v roce 1982 terapeutka hlavní postavy v podání Jill Clayburghové v Tančím, jak nejrychleji dovedu (I'am Dancing as Fast as I Can). V roce 1984 byla matkou Lori Singerové a manželkou svého divadelního kolegy Johna Lithgowa v tanečním filmu Footloose režiséra Herberta Rosse, ve stejném roce též nejlepší přítelkyní Meryl Streepové ve filmu Zamilován.

V roce 1985 si jí všiml Woody Allen a obsadil ji do malé role prostitutky ve svém filmu Purpurová růže z Káhiry. Její výkon přesvědčil režiséra a obsadil ji znovu roku 1986 do svého projektu Hana a její sestry.[26] Hrála neurotickou Holly, sestru Hannah (v podání Mii Farrowové), budoucí herečku a majitelku cateringové společnosti, která stále naráží na nesprávné muže. Nakonec si vezme neplodného manžela své sestry (jehož hrál Woody Allen), načež, nevěda o manželově neplodnosti, otěhotní (není jasné s kým). Allen dokázal zkušenou divadelní herečku přivést ke stejně brilantnímu výkonu jako na divadelních prknech. Za svůj výkon získala Oscara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli.

V roce 1987 spolupracovala s Allenem znovu a hned dvakrát. V autobiografické komedii Zlaté časy rádia ztělesnila tetu mladého hrdiny, Allenova alter ega Joe Needlemana (v podání Setha Greena). V dramatu Září ztvárnila osamělou domácí paní a matku, která má na víkendu v prázdninovém domě své přítelkyně Lane (Mia Farrow) aféru se spisovatelem Petrem (Sam Waterston), který je zamilovaný do Lane.[1] Skutečnost, že Woody Allen oba filmy inscenoval jako divadelní hru, bylo hereckému výkonu jeho nového "člena rodiny", jak říká režisér svým kmenovým hercům, velmi ku prospěchu.

V následujících letech hrála postavy matek v mnoha komediích.[27] V Zářivých světlech velkoměsta (Bright Lights, Big City) hrála ve vzpomínkách Michaela J. Foxe jeho matku trpící rakovinou. V kriminální komedii Susan Seidelmanové Cookie hrála matku Emily Lloydové a milenku kmotra Dominica Capisca (Peter Falk). Její ztvárnění exaltované mafiánské nevěsty a současně pečlivé matky, která chce svou dceru držet daleko od mafie, zhodnotil Roger Ebert v deníku Chicago Sun-Times jako "velmi originální".[28]

V režii Rona Howarda ztělesnila ve filmu Rodičovství (Parenthood) po boku Steve Martina samoživitelku Helen Buckmannovou, která má plné ruce práce se svou pubertální dcerou Julií (Martha Plimptonová) a synem Garrym (Joaquin Phoenix), náchylným k násilí. Kritici Wiestovou za "realistické zobrazení" chválili a byla nominována na Oscara a Zlatý glóbus.

V režii Tima Burtona hrála v roce 1990 ve fantasy tragikomedii Střihoruký Edward prodejkyni kosmetiky Peg, která na poradním turné najde umělého člověka Edwarda (Johnny Depp) ve starém zámku a vezme si ho domů. Její pokus integrovat muže s nůžkami místo prstů na rukou do společnosti malého města však skončí neúspěšně a Peg musí uznat, že osamělý život na zámku je pro něj lepší.

V režijním debutu herečky Jodie Fosterové Človíček Tate z roku 1991 ztvárnila vědkyni Jane Griersonovou, která se pokusí malého génia Freda Tatea využít ve své show. Narazí však na odpor jeho matky Dede, což způsobí přetahování se o chlapce mezi oběma ženami.

Šest let po poslední spolupráci napsal Woody Allen své kmenové herečce roli na tělo. Postava Helen Sinclairové v komedii Výstřely na Broadwayi z roku 1994, jež se odehrává se v 20. letech 20. století, ničím nepřipomíná "milé matky" a "nasládlé" ženské charaktery předešlých let. Wiestová sama označila Allena za "režiséra, který jí umí nejlépe vybrat netypické úkoly a nést riziko".
Pro postavu alternující divadelní divy použila hluboký hlas, který dosud využívala jen na divadle, aby vyjádřila hrdinčinu nadměrnou spotřebu alkoholu a cigaret.[2] Za ztvárnění často nadávající herečky, která má aféru s mladým režisérem Davidem Shayneom (John Cusack), získala v roce 1995 svého druhého Oscara za vedlejší postavu i další ceny. Tímto pátým společným filmem s Woody Allenem se stala jeho třetí nejobsazovanější herečkou, po Mie Farrowové a Diane Keatonové.

Svůj komediální talent znovu potvrdila jako manželka senátora Louise Keeleyho ve filmu Ptačí klec z roku 1996. V remaku francouzského originálu La Cage aux Folles z roku 1978 v režii Mike Nicholse byly jejími partnery Robin Williams, Gene Hackman a Nathan Lane. Za další postavu matky ji kromě jiných chválil James Berardinelli a získala několik cen.[29]

Ve stejném roce hrála po boku Whoopi Goldbergové v režii Donalda Petrieho ve filmu Spiklenci (The Associate) sekretářku, která umí mnohem více než jen ťukat na stroji. Spolu se svou šéfkou dobude mužský svět financí a burzy v New Yorku. Filmový kritik Peter Stack byl jejím výkonem velmi okouzlen.

Herec a režisér Griffin Dunne ji v roce 1998 obsadil do filmu Magická posedlost podle románu Practical Magic od Alice Hoffmanové po boku Sandry Bullockové, Nicole Kidmanové a Stockard Channingové. Čtyři herečky ztělesnily tři generace zatracené rodiny čarodějnic.[30] O dva roky později hrála znovu čarodějnici, špatnou královnu, v pětidílné televizní fantasy Desáté království na motivy různých pohádek bratří Grimmů přenesených do současnosti.

V roce 2000 se znovu setkala před kamerou se Samem Waterstonem jako státní zástupkyně Nora Lewinová v seriálu Zákon a pořádek a byla spolu s kolegy dvakrát nominována na Screen Actors Guild Awards.

V rodinném dramatu Jmenuji se Sam z roku 2001 byli její hereckými partnery Sean Penn, Michelle Pfeifferová a Dakota Fanningová. Ztvárnila agorafobií trpící sousedku duševně postiženého Sama, který bojuje o získání dcery do své péče. Stejně jako jiné postavy musí i ona překonat svůj strach kvůli svědectví v soudní síni.[31]

Následně hrála v nezávislých filmech Not Afraid, Not Afraid, ve francouzské produkci Merci Docteur Rey s Jane Birkinovou a Bulle Ogierovou a ve filmu Průvodce k rozpoznání tvých svatých (A Guide to Recognizing Your Saints). Tento film byl natočen podle autobiografického románu Dito Montiela a byl prezentován na několika filmových festivalech. Na Festivalu Sundance získal herecký soubor (mezi jinými Robert Downey Jr., Chazz Palminteri a Rosario Dawsonová) cenu kritiky Special Jury Prize

V Dedication, režijním debutu herce Justina Therouxe hrála po boku Toma Wilkinsona a Mandy Mooreové malou vedlejší roli. V komedii Život podle Dana ztělesnila matku dvou bratrů (Steve Carell a Dane Cook), která chce pro svého ovdovělého syna Dana jen to nejlepší a chce ho znovu oženit. Kritici ohodnotili její výkon příznivě, jako "solidní".[32]

V roce 2008 hrál v Synecdoche, New York po boku oscarového Philipa Seymoura Hoffmana a Samanthy Mortonové. Tragikomedie od Charlie Kaufmana byla poprvé uvedena na Festivalu v Cannes a byla ve hře o Zlatou palmu.

V letech 2008-2009 účinkovala v seriálu In Treatment jako terapeutka Gina Tollová. Za tuto roli získala Cenu Emmy[25] a byla nominována na televizní Zlatý glóbus za vedlejší roli.

V britské produkci vznikl snímek Rage, v němž ztvárnila obchodní ředitelku a bývalou majitelku módního domu, kterou během sedmi dnů natáčí mladý blogger Michelangelo. Neobvyklé dílo Sally Potterové mělo premiéru na Berlinale v roce 2009.

V roce 2010 se ve filmu Králičí nora (Rabbit Hole) opět setkala s Nicole Kidmanovou. V komedii Lawrence Kasdana z roku 2012 Darling Companion byly jejími partnery Kevin Kline a Diane Keatonová.

• Janet Sonenberg. The actor speaks: twenty-four actors talk about process and technique. [s.l.]: [s.n.], 1996. Dostupné online. ISBN 0517883880.
• Rosemarie Tichler, Barry Jay Kaplan. Actors at Work. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupné online. ISBN 0865479550.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dianne Wiestová na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dianne Wiestová na Wikimedia Commons
• Dianne Wiest v Internet Broadway Database