Mike Nichols

Mike Nichols
Mike Nichols
	Mike Nichols (2010)
Rodné jméno	Michael Igor Peschkowsky
Narození	6. listopadu 1931; Berlín
Úmrtí	19. listopadu 2014 (ve věku 83 let); New York
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Národnost	Židé ve Spojených státech amerických
Alma mater	Chicagská univerzita
Povolání	filmový režisér, scenárista, filmový producent, herec, divadelní režisér a filmový herec
Ocenění	Tony Award for Best Direction of a Play (1964); Tony Award for Best Direction of a Play (1965); Cena BAFTA za nejlepší film (1967); Tony Award for Best Direction of a Play (1968); Zlatý glóbus za nejlepší režii (1968); … více na Wikidatech
Choť	Patricia Scott (1957–1960); Margot Callas (1963–1974); Annabel Davis-Goff (1975–1986); Diane Sawyer (1988–2014)
Děti	Daisy Nichols; Max Nichols; Jenny Nichols
Rodiče	Pavel Nicholaiyevitch Peschkowsky a Brigitte Landauer
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mike Nichols, rodným jménem Michail Igor Peschkowsky (6. listopadu 1931 Berlín – 19. listopadu 2014 New York) byl americký komik a divadelní a filmový režisér narozený v německé židovské rodině, po otci ruského původu. Svou kariéru začal v 50. letech 20. století s improvizační kabaretní skupinou Compass Players, kde tvořil komediální dvojici s Elaine Mayovou. V roce 1968 získal Oscara za nejlepší režii za film Absolvent. Jeho dalšími známými filmy jsou Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Hlava 22, Tělesné vztahy, Silkwoodová (kamera Miroslav Ondříček), Podnikavá dívka, Vlk, Ptačí klec, Na dotek, Soukromá válka pana Wilsona (jeho poslední film) a televizní minisérie Andělé v Americe.

Nichols se stal jedním z několika málo umělců, kteří získali Emmy, Grammy, Oscara i Cenu Tony. Jeho filmy celkově posbíraly 42 nominací na Oscara a sedm jich vyhrály.

Mládí a vzdělání

Mike Nichols se narodil v Berlíně jako Michail Pavlovič Petschkowsky.[1] Jeho otec, lékař Pavel (Nikolajevič) Petschkowsky, se narodil ve Vídni a pocházel z bohaté sibiřské židovské rodiny, která emigrovala během ruské revoluce. Matka Brigitte byla dcerou filozofa Gustava Landauera a spisovatelky Hedwig Lachmann. Skrze matčinu rodinu byl Nichols vzdáleně spřízněn s Albertem Einsteinem.

Ve čtyřech letech utrpěl nežádoucí následky očkování proti černému kašli, když po něm přišel o vlasy. Po zbytek života tak nosil paruku a umělé obočí.

Roku 1939 s rodinou uprchl před nacismem do USA a usadili se v New Yorku. Jeho otec si změnil jméno na Paul Nichols (Nichols podle svého otčestva) a vypracoval se v úspěšného manhattanského lékaře.

Z původně zahájeného studia na Newyorské univerzitě přešel Mike Nichols roku 1950 na Univerzitu Chicago, kde prožil šťastná léta. Roku 1953 nastoupil do skomírající rozhlasové stanice WFMT jako hlasatel a brzy zde vytvořil svébytný pořad folkové hudby, založený na živém vysílání. Pořad nazvaný The Midnight Special, který Nichols uváděl každou sobotu po dva roky, měl takový úspěch, že se v tomto čase vysílá dodnes.

Reference

GATES JR, Henry Louis. Faces of America. New York: New York University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 9780814732649. Kapitola Mike Nichols, s. 14–33. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mike Nichols na Wikimedia Commons
Mike Nichols v Internet Movie Database (anglicky)
Mike Nichols v Česko-Slovenské filmové databázi
Ve věku 83 let zemřela režisérská legenda Mike Nichols

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] GATES JR, Henry Louis. Faces of America. New York: New York University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 9780814732649. Kapitola Mike Nichols, s. 14–33. (anglicky)