Demilitarizované pásmo
Demilitarizované pásmo (z latinského de- „od, z, pryč“ a militaris „vojenský“)[1] je pásmo bez vojenské přítomnosti, tj. území, kde se nenacházejí vojenské jednotky, zbraně, vojenská technika, vojenská stanoviště apod. Bývá vytyčováno dohodou, například mezi dvěma státy, mezi kterými existuje vojenské napětí a které se obávají napadení (případně se obává jedna strana).
Historie
Demilitarizované pásmo mezi Německem a Francií
Bylo ustaveno po první světové válce Versailleskou smlouvou, jíž vítězné státy diktovaly poraženému Německu podmínky. Ve snaze zabránit Německu vyvolat další válku ustavily mezi Francií a Německem demilitarizované pásmo. Přesto ho před druhou světovou válkou Hitler obsadil armádou; západní mocnosti reagovaly jen slovními výtkami. Ustavení pásma tak svůj účel nesplnilo, Německo vyvolalo druhou světovou válku.
Současnost
Alandy
Podle rozhodnutí Společnosti národů z roku 1921 jsou Alandy demilitarizovanou součástí Finska.
Antarktida
První článek Smlouvy o Antarktidě zakazuje veškeré vojenské aktivity na kontinentě.
Demilitarizované pásmo mezi Severní a Jižní Koreou
Vzniklo po skončení Korejské války (1950–1953) na hranici mezi Severní Koreou (komunistický stát tíhnoucí k SSSR) a Jižní Koreou (demokratický stát tíhnoucí k USA). Vede podél 38. rovnoběžky. Dodnes je na obou stranách velice dobře zabezpečeno a střeženo armádami obou států. Mezi Severní Koreou a Jižní Koreou totiž stále panuje velké napětí.
Sinajský poloostrov
Sinajský poloostrov je demilitarizované pásmo ustavené na základě dohody mezi Egyptem a Izraelem.
Zelená linie na Kypru
Je Organizací spojených národů (OSN) spravované území mezi Kyperskou republikou a Severokyperskou tureckou republikou, které vzniklo v roce 1974 po turecké invazi na ostrov.
Odkazy
Reference
- KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3.
