David Silva

Ve 14 letech se přestěhoval do města Valencie, aby se ve zdejším slavném klubu fotbalově zlepšoval a kam zamířil namísto Realu Madrid, kterým byla jeho rodina zkontaktována o několik let dříve.[5] Zatímco v sezóně 2003/04 odehrál v B-týmu 14 zápasů, A-týmu se podařilo vyhrát španělskou La Ligu a Pohár UEFA.[6]

V sezóně 2004/05 byl vyslán hostovat do Eibaru, kde v mužstvu vyznávající silový fotbal technicky vyčníval. Před zraky domácích diváků na stadionu Ipurua debutoval 16. září a tento vítězný zápas (1:0 nad Córdobou) odehrál celý.[7] Ve druhé lize nastoupil k 35 zápasům a pomohl Eibaru ke čtvrtému místu, jejich nejvyššímu umístění.[5] Tehdejší trenér José Luis Mendilibar jej označil za nejlepšího hráče, kterého kdy trénoval.[7] Bez Silvy již Eibar další rok sestoupil do třetí ligy.[6] V další sezóně měl hostovat v Getafe, které ovšem o jeho služby nestálo,[5] a tak se stal součástí mužstva prvoligové Celty Vigo. Galicijskému mužstvu pomohl k šestému místu v ligové tabulce zaručující účast v Poháru UEFA.

David Silva v zápase proti Newcastle United (srpen 2008)

Trenér Valencie Quique Sánchez Flores z něj učinil člena základní sestavy, ve které utvořil útočnou vozbu s hráči jako David Villa, Joaquín nebo Vicente. Odehrál celkově 48 zápasů v různých soutěžích. Valencia skončila na čtvrtém místě.[6] Ve čtvrtfinálovém zápase 4. dubna 2007 na hřišti Chelsea otevřel skóre „senzačním“ gólem, domácí se posléze vzmohli na srovnání.[8] Roku 2020 se tento gól dočkal uznání ze strany magazínu France Football, jehož redaktoři jej zahrnuli do padesátky nejlepších gólů v rámci Ligy mistrů. Silvova trefa obsadila 42. příčku.[9] Semifinálové účasti zamezila domácí porážka 1:2 v odvetě.[10] Flores obvykle Silvu využíval ve středu pole jako ofenzivního záložníka nebo jako levé křídlo, ale zkoušel jej i na křídle pravém.[11] V další sezóně Valencia paběrkovala a skončila desátá, prostřídala navíc tři trenéry.[6] Ten třetí, Ronald Koeman, dovedl tým 16. dubna 2008 k výhře v domácím poháru Copa del Rey. To vyhrála Valencia 3:1 nad Getafe a zásluhu na tom měl právě Silva, jehož centr zprvu našel Juana Matu, který se prosadil přesnou hlavičkou, a posléze z jím rozehraného rohového kopu nacentroval na další gól Alexise Ruana.[12]

Spekulace ohledně přestupu do Anglie utnul 13. srpna 2008 podpisem nové pětileté smlouvy s vyšším platem.[13]

David Silva (duben 2011)

30. června 2010 oznámil příchod Davida Silvy anglický klub Manchester City, který se s hráčem dohodl na čtyřleté smlouvě.[14] Valencia za něho inkasovala částku 25 milionů liber.[15] K anglickému mužstvu se připojil po vítězném světovém šampionátu v jižní Africe a v kabině trenéra Roberta Manciniho narazil na další akvizice bohatého klubu – mezi nimi Aleksandar Kolarov, Jérôme Boateng nebo Yaya Touré.[15]

Debutový ligový zápas Premier League odehrál 14. srpna. To Manchester City na hřišti Tottenhamu bez gólu remizoval.[16] Poprvé skóroval 16. září v zápase skupiny Evropské ligy UEFA při výhře 2:0 venku nad RB Salzburg.[17] V Premier League poprvé skóroval při venkovní výhře 3:2 na hřišti Blackpoolu, ačkoliv nezačínal v základní sestavě. Mancini jej vyslal na hřiště po 66 minutách a Silva nejprve přihrával útočníkovi Carlosi Tévezovi a v závěru navýšil vedení.[18] Proti Lechu Poznań 21. října ve třetím zápase skupiny asistoval při výhře 3:1 u dvou ze tří gólů svého kolegy, útočníka Emmanuela Adebayora.[19] Tím jak se v novém působišti prezentoval nadchlo fanoušky City, kteří jej na podzim v hlasování třikrát zvolili nejlepším klubovým hráčem měsíce – od října do prosince.[20]

Domácí duel s Wiganem dopadl 5. března 2011 výhrou 1:0 a vítězný gól vstřelil zrovna Silva.[21] Na stadionu Wembley odehrál 14. května finálový zápas Poháru FA (FA Cup) proti Stoke City. Vítězstvím 1:0 ukončili Citizens čekání na trofej trvající od roku 1976.[22] Výhrou nad Boltonem 22. května v posledním kole Premier League vybojovali nejlepší ligové umístění od roku 1977 – třetí místo – a zaručili si účast v další sezóně Ligy mistrů UEFA.[23]

David Silva před zápasem proti Liverpoolu (2011)

V úvodním zápase ligové sezóny vstřelil třetí gól svého týmu, který 15. srpna 2011 vyhrál 4:0 nad Swansea.[24] Otevřel skóre i v zápase 2. kola proti Boltonu, Manchester City znovu vyhrál a v tomto případě po výsledku 3:2.[25] Hattrick Sergia Agüera pomohl 10. září k výhře 3:0 nad Wiganem, čtvrté výhře v lize po čtyřech kolech. Silva Agüerovi připravil dva z jeho gólů.[26] Později byl vyhlášen hráčem měsíce září a navázal na spoluhráče Edina Džeka, který byl pro změnu oceněn za měsíc srpen.[27] Na Old Trafford se 23. října zrodil výsledek 6:1 pro hosty. Manchester City pokořili svého městského rivala a ligového konkurenta Manchester United výsledkem 6:1. Silvovy přihrávky byly zužitkovány jeho ofenzivními spoluhráči a vedly k několika gólům, on sám vstřelil pátý gól Citizens na 5:1 a vzápětí pomohl „z první“ dalekosáhlou nahrávkou šestému gólu Džeka.[28] Adam Hart z Bleacher Report poznamenal, že byl „o dva kroky napřed před kýmkoliv z hráčů United“.[29] V říjnu v rozhovoru se španělskou radiovou stanicí prozradil odmítnutí velkoklubů Realu Madrid i Barcelony, aby mohl podepsat v Manchesteru.[30]

Vstřelil druhý ze tří gólů a svůj čtvrtý v sezóně při venkovní výhře 3:2 na hřišti Queens Park Rangers 5. listopadu.[31] Později se tým musel vyrovnat s porážkou 1:2 na půdě Chelsea v rámci 15. kola, která přerušila ligovou neporazitelnost Citizens. Ti na předchozí neúspěch zareagovali výhrou 1:0 nad Arsenalem 18. prosince, vítězný gól dal Silva.[32] Dva dny po druhé porážce v sezóně v lize se Sunderlandem táhl tým 3. ledna 2012 za výhrou 3:0 nad Liverpoolem, během níž asistoval u prvních gólů Agüera a Yayi Tourého.[33]

Dvě kola před koncem si Silva zahrál v dalším manchesterském derby, které mohlo Citizens v případě výhry posunout do čela tabulky s lepší gólovou bilancí vůči United. Média zápas označovala za největší v historii Premier League. Rozhodla hlavička Vincenta Kompanyho po Silvou zahraném rohovém kopu.[34] V posledním kole 13. května na půdě londýnského Queens Park Rangers prohrávali Citizens v základní hrací době 1:2, ve druhé minutě nastavení však srovnal Džeko, který posléze asistoval vítěznému gólu Agüera na 3:2 v páté minutě nastavení. Manchester City se opět bodově dotáhl na městského rivala a díky lepší gólové bilanci získal mistrovský titul na jeho úkor a poprvé po 44 letech.[35] Na zisku titulu se Španěl podílel 15 asistencemi a mimo to byl poprvé jmenován do nejlepší jedenáctky Premier League společně se třemi spoluhráči.[36][37]

Novou smlouvu zavazující ho v klubu do roku 2017 podepsal 17. září 2012.[38] Souboj mezi do té doby neporaženými týmy Manchesteru City a Arsenalu 23. září skončil remízou 1:1 a Silva v něm z rohového kopu dopomohl gólu Joleona Lescotta hlavou.[39] Neporazitelnost v prostředí anglické ligy byla v ohrožení při klání s Tottenhamem 11. listopadu, na jehož půdě Silva se spoluhráči nejprve prohrával. Otočit nepříznivý výsledek ve výsledek vítězný pomohl asistencí na Džekův gól na 2:1 v 88. minutě.[40]

11. května 2013 si zahrál si finále FA Cupu proti Wiganu v lize ohroženému sestupem. Manchester City platil za favorita, tím spíše, že šlo o druhé finále FA Cupu během tří let. Wigan se ale vymanil z role outsidera a v zápase zvítězil, což o práci připravilo trenéra Manciniho.[41] Oproti předešlé sezóně byla situace opačnou; City na druhém místě počítalo výraznou bodovou ztrátu na mistrovské United.[42]

Citizens zahájili sezónu 2015/16 ligovým kláním proti West Bromwich Albion a toto mužstvo přehráli 3:0. Trenér Manuel Pellegrini označil hráčův výkon za „neuvěřitelný“,[43] Silva si totiž na své konto připsal první gól tohoto klání a k tomu přidal asistenci na třetí gól.[44] Proti Chelsea 16. srpna se Silvou zahraný balón z rohového kopu dostal na hlavu stopera Vincenta Kompanyho, který přesně zacílil a pomohl výhře City 3:0. Rovněž v tomto zápase měl Silva k dispozici v útoku dovedné spoluhráče jako byli Yaya Touré, Sergio Agüero a nová posila Raheem Sterling.[45] Klíčovým hráčem byl proti Evertonu, kde Citizens zvítězili 2:0.[1] Asistenci si připsal též ve 4. kole s Watfordem, Citizens zvítězili 2:0, Silva přihrával na druhý gól Fernandinha.[46] Mužstvo nasbíralo čtyři výhry ve čtyřech srpnových zápasech Premier League, navíc bez obdržené branky, a Silva od svého klubu obdržel ocenění hráče měsíce srpna.

Zranění na reprezentačním srazu jej připravilo o podzimní zápasy, kterých bylo nakonec devět. Vrátil se do utkání se Southamptonem 29. listopadu, a to na posledních 15 minut.[47][48] Silva otevřel skóre utkání Ligy mistrů proti Mönchengladbachu na závěr skupinové fáze, hosté však do poločasu otočili výsledek na 1:2. Tři góly Citizens ve druhé půli ale zařídili výhru 4:2 a postup do osmifinále z prvního místa.[49]

Proti Crystal Palace 16. ledna 2016 asistoval u prvního gólu svého mužstva, jehož autorem byl Fabian Delph. Sám pak vstřelil závěrečný gól na 4:0.[50] Mezi koncem února a začátkem března pomohl postoupit přes Dynamo Kyjev v rámci osmifinále Ligy mistrů. Venku v Kyjevě se gólově podílel na výhře 3:1, doma pak City uhráli postačující remízu 0:0.[51][52]

Na konci května 2017 byl příznivci klubu zvolen nejlepším hráčem City v sezóně.[53]

Silva zahájil sezónu 2017/18 povedenými výkony a během prvních 14 zápasů zaznamenal 8 asistencí, což v té době napříč pěti nejvýznamnějšími ligami Evropy měl na kontě pouze útočník Celty Vigo Pione Sisto.[54] Na konci listopadu prodloužil smlouvu do konce června roku 2020.[55] Nastoupil v základní sestavě venkovního derby proti Manchesteru United 10. prosince 2017 a byl to on, kdo otevřel skóre utkání. V 54. minutě za stavu 1:1 rozehrál přímý kop, balón doputoval k obránci Nicolási Otamendimu, který dal vítězný gól na 2:1 na půdě United.[56] Oba patřili mezi hvězdné hráče svého mužstva.[57]

Dne 20. ledna 2018 si Manchester City poradil s Newcastlem, mezitím se Silva zapsal do historie anglického fotbalu hraného počínaje rokem 1888. Podle Billa Edgara z novin The Times vyhrál svůj 23. soutěžní zápas v řadě, což se nikdy fotbalistovi v Anglii nepodařilo.[58] Ve finále ligového poháru (EFL Cup) hraném 25. února 2018 proti Arsenalu vstřelil třetí gól Citizens, což byl zároveň třetí a poslední gól utkání.[59] V závěru sezóny patřil mezi jména nominovaná na ocenění pro nejlepšího fotbalistu ligy podle PFA. Během 39 zápasů si připsal 10 gólů a dalších 14 asistencí.[60]

V průběhu zápasu proti Huddersfieldu se při výhře 6:1 gólově prosadil z přímého kopu při svém 250. zápase v Premier League.[61] Doma proti Fulhamu 15. září 2018 vstřelil gól a pomohl k ligové výhře 3:0 prodloužíce sérii bez porážky. Byl to jeho 50. gól v Premier League a této mety dosáhl jako historicky pátý hráč Manchesteru City (před ním to byli Agüero, Touré, Tévez a Džeko).[62] Proti Fulhamu odehrál mimo jiné své 350. utkání ve dresu klubu z Manchesteru.[63]

Zápas proti Wolverhamptonu (výhra 3:0) 14. ledna 2019 z něho učinil rekordmana v počtu zápasů v anglické lize v éře Premier League – odehrál 267 zápasů. O primát přišel jeho dřívější spoluhráč, brankář Joe Hart.[64] Ve 29. ligovém kole hraném 2. března asistoval proti Bournemouthu na jediný gól utkání, který vsítil jeho spoluhráč Rijád Mahriz. Citizens se opět přiblížili mistrovskému titulu. Sám Silva dorovnal Davida Beckhama v počtu gólových asistencí v Premier League, kterých měl nyní nově 80.[65] Po odchodu Vincenta Kompanyho byl v srpnu 2019 zvolen novým kapitánem mužstva.[66]

Silvovo působení v Manchesteru City skončilo ve 38. kole anglické ligy 26. července 2020 v utkání proti Norwich City. Manchesterské mužstvo vyhrálo 5:0 a Silva – tento zápas s kapitánskou páskou – byl v závěru zápasu vystřídán.[67] Dočkal se potlesku spoluhráčů, protihráčů a dalších, avšak chyběl potlesk domácích diváků, kteří kvůli pandemii covidu-19 nebyli na stadionu přítomni.[68] Posledním zápasem se mu stal čtvrtfinálový střet v dohrávané Lize mistrů proti Lyonu, ve kterém Citizens neuspěli a byli po porážce 1:3 vyřazeni. Silva nebyl v základní sestavě a trenér Guardiola jej poslal na hřiště až v 84. minutě.[69] V souhrnu si David Silva zahrál 70 zápasů Ligy mistrů ve dresu tohoto manchesterského klubu, více než kterýkoliv jiný hráč Citizens v historii.[70]

Předseda klubu Khaldún Al Mubarak v srpnu 2020 oznámil plán postavit Davidu Silvovi sochu před stadionem Etihad.[70]

Po konci v Anglii se jako volný hráč v srpnu 2020 upsal španělskému baskickému klubu Real Sociedad, a to na dva roky.[71] O dva týdny později u něj byla potvrzena nákaza nemocí Covid-19,[72] kvůli níž si odbyl svůj premiérový start v novém dresu až 20. září v ligovém utkání proti Realu Madrid.[73]

Přestože národní mužstvo po roce 2012 nenaplnilo svá vysoká očekávání, nadále patřilo mezi turnajové favority. Po boku Andrése Iniesty a případně též Isca měl Silva svoji tradiční tvůrčí roli.[80] Bylo to pyrenejské derby s Portugalskem, které Španělsko 15. června v prvním zápase skupiny absolvovalo, po výsledku 3:3 si však obě mužstva odnesla bod.[81] O pět dní později si sice připsalo výhru 1:0 nad Íránem, ale byly to „vydřené“ body. Silva se dostal do několika slibných šancí, neproměnil je však a mužstvo vyhrálo po jediném gólu Diega Costy.[82] Po remíze 2:2 s Marokem zásluhou kontroverzního pozdního gólu Iaga Aspase zamířilo Španělsko z první pozice do playoff.[83] Prozatímní trenér Fernando Hierro jej postavil – stejně jako v předchozích zápasech – do základní sestavy proti domácímu Rusku, pořadateli. Španělsko bylo Ruskem prvního červencového dne vyřazeno v penaltovém rozstřelu. Silvu v jeho posledním reprezentačním zápase vystřídal po 67 minutech Iniesta v nejranějším Hierrově střídání na turnaji. Španělský sportovní deník Marca později označil Silvu a i Iniestu za „viníky“ předčasného konce.[84]

V polovině srpna oznámil konec své reprezentační kariéry.[85]

Valencia[3][4]

• 1× vítěz poháru Copa del Rey – 2007/08

Manchester City[3][4]

• 4× vítěz Premier League – 2011/12, 2013/14, 2017/18, 2018/19
• 2× vítěz poháru FA Cup – 2010/11, 2018/19
• 5× vítěz ligového poháru EFL Cup – 2013/14, 2015/16, 2017/18, 2018/19, 2019/20
• 3× vítěz superpoháru FA Community Shield – 2012, 2018, 2019

Real Sociedad[3][4]

• 1× vítěz poháru Copa del Rey – 2019/20

Španělská reprezentace U19[3][4]

• 1× vítěz mistrovství Evropy U19 – 2004

Španělská reprezentace[3][4]

• 1× vítěz mistrovství světa – 2010
• 2× vítěz mistrovství Evropy – 2008, 2012

• Tým roku Premier League podle PFA – 2011/12,[37] 2017/18,[87] 2019/20[88]
• Hráč měsíce Premier League – září 2011[27]
• Klubový hráč měsíce Manchesteru City – říjen 2011, listopad 2011, prosinec 2011[20]
• Klubový hráč roku Manchesteru City – 2016/17[89]
• Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2017/18[90]
• Trofej Pedra Zabally – 2005[91]
• Bronzový míč FIFA mistrovství světa hráčů do 17 let – 2003[92]
• Nejlepší tým turnaje UEFA EURO – 2012[93]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu David Silva na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na PremierLeague.com (anglicky)
• Profil hráče na Soccerway.com (anglicky)
• Profil hráče na WhoScored.com (anglicky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu Archivováno 21. 8. 2017 na Wayback Machine, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)