David Navara

Podle svých slov se šachy začal učit v šesti letech z učebnic. Již v roce 1993 vyhrál ve své kategorii mistrovství České republiky. O rychlý růst se starali přední šachoví trenéři Josef Přibyl, Luděk Pachman či Vlastimil Jansa. V juniorských kategoriích vybojoval několik medailí ze světových turnajů. Ve 14 letech získal titul mezinárodního mistra, velmistrem se stal šest dní před svými 17. narozeninami. Už rok před tím získal 7 bodů z 9 partií na mistrovství Evropy družstev.

V roce 2003 vyhrál open turnaj Memoriál Akiby Rubinsteina v Polanica-Zdróji. Českou jedničkou se stal 1. července 2003, kdy také překročil v Elo hranici 2600 bodů a poprvé se dostal do první stovky světového žebříčku.

Na mistrovství Evropy jednotlivců v roce 2004 v Antalyi v Turecku obsadil jako čtrnáctý nasazený šesté místo se 7,5 body (+5-2=5) včetně remízy s mistrem Evropy Ivančukem.

V roce 2005 se zúčastnil Světového poháru FIDE, ve kterém ale vypadl v prvním kole s Predragem Nikolićem. V těchto letech dvakrát v řadě zvítězil v šachovém mistrovství republiky.

Zazářil na 37. šachové olympiádě v Turíně v roce 2006, kde na první šachovnici proti nejsilnějším světovým hráčům vybojoval 8,5 bodu z 12 partií.

Na začátku roku 2007 se jako náhradník za Alexandra Morozeviče poprvé dostal do nejsilnější skupiny superturnaje v nizozemském Wijk aan Zee. Od tamních pořadatelů dostal přezdívku Expres Navara, jíž dostál hlavně v první části turnaje. Nakonec obsadil sedmé místo s 6,5 body z 13 partií (+3-3=7) včetně výhry nad exmistrem světa Ruslanem Ponomarjovem a dvou cenných remíz černými figurami s mistry světa Kramnikem a Topalovem.

Jarní a letní měsíce ale pro Navaru přinesly značné ztráty, hlavně vinou špatných výsledků v ligových soutěžích v Česku, Německu a Velké Británii. Jeho Elo se propadlo na 2656 bodů. V srpnu ale dosáhl velkého úspěchu, když zvítězil v otevřeném turnaji v rapid šachu v Mohuči (v konkurenci např. tehdejší světové čtyřky Ivančuka). Turnaj v předchozích letech sloužil jako kvalifikace do klání o titul mistra světa v rapid šachu, pořádaných rovněž v Mohuči. Navara získal 9,5 bodu z 11 partií.

V květnu 2010 vyhrál potřetí mistrovství ČR v šachu, které se hrálo jako otevřený turnaj v Ostravě, ziskem 8,5 bodu z 9 partií a s dvoubodovým náskokem před Tomášem Polákem.[3]

V září 2011 zaujal na světovém poháru hraném v Chanty-Mansijsku, když v závěru vyhrané partie nabídl svému soupeři Ukrajinci Mojsejenkovi remízu. Mojsejenko jej dříve v průběhu partie obvinil, že zavadil o krále, a tedy by jím měl hrát. Na svém požadavku Mojsejenko netrval, nicméně na konci partie přijal návrh remízy, který Navara učinil, aby nebyly spekulace, že zvítězil nečestně. Oba dostali za sportovní chování zvláštní cenu od guvernérky Chantymansijského autonomního okruhu Natalije Komarové.[4][5]

Navara také sehrál několik oddělených zápasů, v Praze například remizoval v roce 2005 s Anatolijem Karpovem 1:1 (+0-0=2) a v roce 2006 s Borisem Gelfandem 2:2 (+1-1=2). V roce 2008 prohrál v rapid zápase s Kramnikem v Praze 2,5:5,5 (+1-4=3), v roce 2010 s Judit Polgárovou v Praze 2:6 (+1-5=2).[6]

V září 2011 změnil mateřský klub, když přestoupil z Prahy do prvoligového šachového klubu v Novém Boru.[7]

Úspěchem skončilo Mistrovství ČR v šachu 2013, kdy vyhrál s velkým náskokem 2,5 bodu a performance 2878 Elo.[8]

• 6. místo na evropském šampionátu 2004
• 8,5 bodu z 12 partií na první šachovnici během 37. šachové olympiády v roce 2006
• 7. místo na prestižním turnaji ve Wijku aan Zee 2007 přezdívaném šachový Wimbledon (kde se mu podařilo zvítězit v partii nad pozdějším mistrem světa Magnusem Carlsenem)[9][10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu David Navara na Wikimedia Commons
• Osoba David Navara ve Wikicitátech
• Galerie David Navara na Wikimedia Commons
• autobiografie na stránkách jeho otce - naposledy aktualizováno v roce 2005
• Osobní karta na stránkách Světové šachové federace