Luděk Pachman

Luděk Pachman, též po emigraci Ludek Pachman (11. května 1924, Bělá pod Bezdězem – 6. března 2003, Pasov) byl československý a od roku 1972 německý mezinárodní šachový velmistr, šachový teoretik, pedagog, publicista a politický aktivista, bratr mezinárodního velmistra kompozičního šachu Vladimíra Pachmana.

Luděk Pachman
Narození11. května 1924
Bělá pod Bezdězem
Československo Československo
Úmrtí6. března 2003 (ve věku 78 let)
Pasov
Německo Německo
Povoláníšachista, spisovatel, politik a novinář
Politická stranaKomunistická strana Československa (1945–1969)
Nábož. vyznáníkatolická církev
Příbuzní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Luděk Pachman se stal roku 1944 mistrem ÚJČS, mezinárodním mistrem roku 1950 a titul velmistra mu byl udělen roku 1954. Hrál v šesti mezipásmových turnajích. Sedmkrát vyhrál mistrovství Československa v šachu (1946, 1953, 1957, 1959, 1961, 1963 a 1966).[1] Zvítězil nebo obsadil čelná místa v řadě dalších silných turnajů (vyhrál například v Bukurešti 1949, v Mar del Plata, Santiagu de Chile a v Sarajevu 1959, v Mariánských Lázních 1960, v Sarajevu 1961 a v Athénách 1968). V období 1952–1966 osmkrát reprezentoval Československo na šachových olympiádách a v letech 1959–1967 působil jako redaktor Československého sportu.

Ačkoli byl zprvu sám komunistou, po událostech roku 1968 změnil své přesvědčení a stal se aktivním antikomunistou a členem katolické církve. Byl několikráte zatčen, vězněn a mučen, nakonec roku 1972 donucen emigrovat do Spolkové republiky Německo, kde vedle své šachové činnosti působil i v emigrantských politických kruzích a v CDU-CSU. V roce 1976 mu bylo odebráno československé občanství, a tak reprezentoval SRN na šachové olympiádě a roku 1978 se stal mistrem SRN. V Německu také působil jako šéfredaktor časopisu Das Schach-Archiv, stálý spolupracovník deníku Die Welt a dalších německých listů.

Po sametové revoluci se vrátil do vlasti a zapojil se do politických kampaní KDU-ČSL. Před rozpadem Československa mluvil o možnosti opětovného připojení Podkarpatské Rusi. Podílel se na založení nakladatelství ŠACHinfo. Žil střídavě v Německu a v Praze, od roku 1998 pouze v Německu, kde i zemřel.[zdroj?!]

O svém členství v komunistické straně po změně svého přesvědčení napsal: „Patřil jsem k podivnému společenství lidí, pro které jakési budoucí vidiny jsou vším a současné utrpení milionů ničím, kteří nenávist vydávají za vyšší lásku a násilí za vyšší svobodu, nadekretované formule za pravdu a mít vlastní odlišný názor za zločin.“[2]

Spisovatel Josef Škvorecký zachytil Pachmanovy životní osudy a názorový přerod v příběhu šachového velmistra Bukavce, jedné z četných vedlejších postav svého románu Mirákl, inspirovaných skutečnými osobami.

Dílo

Šachové publikace
  • Theorie moderního šachu (5 vydání)
  • Jak přelstít svého soupeře? Psychologie a triky v šachu
  • Šachové koncovky v praxi
  • Šachová zahájení v praxi
  • Střední hra v šachové praxi
  • 20 lekcí šachu
  • Moderní šachová teorie, tři díly
  • Rozhodující partie, dva díly
  • Moje nejlepší partie
  • Šach pro každého

Ostatní
  • Jak to bylo (Toronto 1974, memoáry)
  • Boha nelze vyhnat (Vatikán 1976, Praha 1990, nábožensko-politické úvahy a autobiografie).

Vybrané partie

Odkazy

Reference
  1. VESELÝ, Jiří; KALENDOVSKÝ, Jan; FORMÁNEK, Bedrich. Malá encyklopedie šachu. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989. 430 s., heslo Pachman Luděk
  2. http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=2935

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.