Dalmácie (stát)
Dalmácie byl nezávislý stát mezi roky 454–480 a útočiště posledních západořímských císařů.
| Dalmácie Dalmatia / Dalmacija
| |||||||||
geografie
| |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
národnostní složení: |
|||||||||
| státní útvar | |||||||||
 Západořímská říše (do roku 476) | |||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Historie
Stát vznikl bezprostředně z římské provincie Dalmácie po zhroucení Západořímské říše, kdy se většina jejího území včetně Říma dostala pod nadvládu nově vytvořených germánských států. Románskému obyvatelstvu Západní římské říše se podařilo zachovat si nezávislost v rámci dvou nových samostatných států, Dalmácie v oblasti Ilýrie a státu římského krále Syagria v oblasti Galie. Oba tyto státy měly krátkého trvání. V roce 480 Dalmácii dobyl germánský vládce Odoaker a Syagriovo království rozvrátili Frankové v roce 486, kdy také zmizely poslední zbytky římské říše.
Středobodem státu Dalmácie bylo město Salona (dnešní Solin) a jeho území zahrnovalo pobřežní části dnešního Chorvatska, ale i části dnešní Bosny a Hercegoviny, Slovinska a Černé Hory.
Vládci státu Dalmácie byli Marcellinus (454–468), Julius Nepos (468–480) a Ovida (480). Po Ovidově smrt v roce 480 Dalmácii dobyl Odoaker a připojil ji ke své zemi.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dalmacija (država) na srbochorvatské Wikipedii.
Literatura
- Dragan Brujić, Vodič kroz svet Vizantije (Průvodce světem Byzance), Bělehrad, 2004.
