DHL

Hlavní ředitelství DHL se nalézá v Bonnu a Londýně, pro Ameriku v Plantation na Floridě, zatímco pro Asijsko-pacifickou a EEMEA oblasti jsou ředitelství v Singapuru a Bahrajnu/Bruselu (v tomto pořadí).

DHL má svou vlastní leteckou přepravu, European Air Transport (původně se sídlem v Bruselu) a DHL Air (se sídlem na letišti East Midlands ve Spojeném království). Na jaře 2008 se EAT se svou flotilou nákladních letadel Boeing 757SF a Airbus A300 přesídlila z bruselského letiště v Belgii na letiště Lipsko/Halle v Německu. Lipsko je nyní hlavní evropské letecké centrum společnosti DHL.

Hlavními konkurenty jsou FedEx, UPS, TNT a národní poštovní přepravci jako United States Postal Service (USPS) a Royal Mail. Nicméně DHL v malé míře spolupracuje s USPS, což jí umožňuje posílat drobné zásilky sítí USPS. Službou jménem DHL@Home tedy společnost šetří za nákladné cesty do obydlených oblastí, aby doručila jediný balíček.

Společnost je známá svou schopností nabídnout celosvětovou nákladní i zásilkovou přepravu (včetně zemí jako jsou Irák či Barma). Vzhledem k tomu, že je DHL vlastněno německou společností, není ovlivněno americkými embargy a sankcemi, takže mohou přepravovat náklad i na Kubu[1] či do Severní Koreje.[2] Počínaje rokem 2006 Dutsche Post World Net spustila svou iniciativu jménem First Choice, která se týká všech jejích obchodních organizací. Ta má za úkol pomoci DHL a její mateřské společnosti Deutsche Post World Net (DPWN) posílit komunikaci se zákazníky, právě tak jako upevnit jejich loajalitu a zlepšit efektivitu všech nabízených produktů a služeb.

DHL může před kompletním doručení zásilky vyžadovat po mezinárodních příjemcích uhrazení a dokázání platby celních poplatků na zahraniční bankovní účty. Některé případy mohou zahrnovat fyzickou návštěvu banky nebo lokální pobočky DHL. Společnost také sponzoruje MLB (Major League Baseball) a Hometown Heroes.

DHL se dělí na čtyři části:

• DHL Express
• DHL Global Mail
• DHL Global Business Services (od 1. ledna 2008)
• DHL Logistics, jejíž částmi jsou:
  • DHL Global Forwarding (DGF)
  • DHL Exel Supply Chain, kterou tvoří:
    • Exel Contract Logistics (pouze v USA)
    • Exel Transportation Services (pouze v USA)
    • Contract Logistics (Rest of the World)
    • Global Service Logistics
  • DHL Freight & Contract Logistics

Společnost začala jako kurýrní služba mezi San Franciscem a Honolulu v roce 1969. V několika následujících letech expandovala do Pacifiku a brzy i do Evropy. Všechny lety ve Spojených státech zajišťovalo DHL Airways (v roce 2003 přejmenováno na ASTAR Air Cargo). Na první letecké lince DHL stále pracuje více než 550 pilotů.[3]

• 1999: Deutsche Post World Net (DPWN) koupila nizozemskou (Van Gend & Loos) a švýcarskou přepravní společnost (Danzas).
• 2001: Deutsche Post získala většinu (51 %) akcií DHL. Zbývajících 49% získala v roce 2002. Nové DHL vzniklo spojením společností DHL, Danzas a Euro Express.
• 2001: Automatizovaná doručovací buňka je představena jako pilotní projekt v Dortmundu a v Mohuči (Mainz).
• 2002: Osobní letadlo ve vlastnictví Bashkirian Airlines, Tupolev Tu-154, se srazilo s nákladním letadlem společnosti DHL (Boeing 757-200) ve výšce 10 600 metrů nad Überlingenem v Německu kvůli nedorozumění mezi piloty Tupolevu a Švýcarské kontroly vzdušného prostoru. Všech 69 lidí na palubě Tupolevu (převážně ruské děti) a dva piloti Boeingu zahynuli.
• Srpen 2003: Deutsche Post získává společnost Airborne Express, a začíná její integraci do DHL
• 22. listopad 2003: Incident v Bagdádu: Iráčtí povstalci vystřelili raketu země-vzduch SA-7 "Grail" na Airbus A300 společnosti European Air Transport operující jménem DHL. Letadlo vzlétlo z bagdádského letiště. Raketa zasáhla levé křídlo, zneschopnila všechny tři hydraulické systémy a křídlo zapálila. Letadlo se začalo nebezpečně chvět, ale posádka dokázala bezpečně přistát na letišti navzdory mizivým možnostem letadlo ovládat, což se žádné jiné v podobné situaci dosud nepodařilo.
• Září 2004: Plánované rozšíření DHL na Bruselském letišti dalo vzniknout politické krizi v Belgii.
• 21. říjen 2004: DHL oznámila přemístění evropského centra z Bruselu do Lipska v Německu (uvažovalo se take o městě Vatry ve Francii, což bylo ale zamítnuto). Odbory reagovaly stávkou, která paralyzovala společnost na jeden den.
• 8. listopad 2004: DHL investovalo 120 milionů eur a stalo se majoritním vlastníkem indické vnitrostátní přepravní společnosti Blue Dart Aviation[4]
• Prosinec 2005: Společnost Exel se stala součástí DHL. Poté měla DHL 285.000 zaměstnanců (500.000 včetně DPWN a sesterských společností) a roční obrat zhruba 65 miliard Amerických dolarů.
• Září 2006: DHL získalo desetiletou smlouvu v hodnotě 1,6 miliard Britských liber na provozování zásobovacího řetězce National Health Service. DHL je zodpovědná za poskytování přepravních služeb pro vice než 500.000 produktů a zásobování 600 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení ve Spojeném království. Jako součást této smlouvy, otevře DHL v roce 2008 nové velké distribuční centru, které bude sloužit jako sklad potravin a dalších produktů. Další podobné má být otevřeno v roce 2012. Tato dvě centra dají vzniknout tisíci nových pracovních míst.[5]
• Září 2007: DHL Express spoluzakládá (se společností Lufthansa Cargo v podílu 1:1) novou nákladní leteckou linku AeroLogic, se sídlem na lipském letišti. Dopravce bude mít v roce 2012 k dispozici až 11 Boeingů 777[6]
• Prosinec 2007: DHL se stává prvním dopravcem používajícím lodě poháněné větrem (MS Beluga Skysails).
• Červen 2008: DHL oznámila resktrukturalizační plány své sítě ve Spojených státech.

Metody přepravy mají nesmírný vliv na životní prostředí a právě DHL odpovídá za znečištění vydávané ze svých dopravních prostředků. Odhalení nepříznivých vlivů znečištění přimělo DHL k diskuzi o implementování alternativních možností, které jsou šetrnější k okolí. Tato diskuse vyústila ve stanovení cílů přátelských k životnímu prostředí.[7] DHL plánuje zmírnit negativní dopady způsobené jeho pozemní činností, což zlepší celkovou efektivitu přepravy a procesů, které ho posouvají k dosažení environmentálních požadavků stanovených vládou.[8]

Za intenzivnější opatření můžeme považovat fyzickou kontrolu množství znečištění pomocí používání alternativních paliv. V souladu s touto myšlenkou společnost proměnila své dopraví prostředky v spolehlivé doručovací flotily. Palivo bylo vyměněno za stlačený zemní plyn, který pohání již 50% nákladních aut. Díky EMS (Environmental Management System), který byl založen, aby vyvíjel ekologické cíle a dosahoval jich, cestuje DHL ekologicky.[9]

DHL se získáním Airborne Express stalo majoritním dopravcem malých balíčků.

Podle průzkumu Compete.com z roku 2008 doménu dhl.com navštíví ročně nejméně 6,8 milionů návštěvníků.[10]

V září 2005 DHL vyhrálo soudní spor s ochránci zvířat. Společnost byla totiž vystavena zastrašující kampani kvůli spolupráci s Huntingdon Life Sciences. Rozsudek aktivistům zakazuje přiblížit se na 50 metrů k jakékoliv provozovně DHL včetně domů jejich zaměstnanců (týká se všech 288 budov DHL a domovů jeho 18 000 zaměstnanců ve Spojeném království) a veškeré organizované demonstrace v okolí 100 metrů.

DHL Aviation je dceřiná společnost DHL, která má k dispozici flotilu více než 70 letadel, které poskytují služby vzdušné přepravy.

DHL také vlastní největší soukromé letiště v USA (Wilmington v americkém státě Ohio). Jonathan Baker, ředitel oddělení styku s veřejností, řekl, že toto bude zavřeno, jakmile společnost ukončí vztahy s ABX Air a ASTAR Air Cargo.[11]

V květnu 2008 DHL přesunula své centrální skladiště do Lipska v Německu, což vede ke znatelnému zlepšení služeb pro Evropskou unii.