McDonnell Douglas DC-10

McDonnell Douglas DC-10 je americký třímotorový širokotrupý dopravní letoun vyráběný společností McDonnell Douglas. Je vybaven dvěma dvouproudovými motory zavěšenými pod křídly a třetím motorem umístěným na svislé ocasní ploše. DC-10 byl navržen jako nástupce typu DC-8 pro lety na střední a velké vzdálenosti s využitím větší kapacity širokotrupé konfigurace, která umožnila až 380 míst pro cestující a výkonnějších motorů. Jde o poslední letadlo z řady Douglas Commercials (DC) a McDonnell Douglas se tímto modelem zařadil k výrobcům velkokapacitních dopravních letadel. Lockheed v tomto také viděl ideální příležitost pro opětovný návrat na trh komerčních letadel s velmi podobným typem L-1011 TriStar. Ačkoli byl L-1011 technologicky vyspělejší, DC-10 v prodeji L-1011 překonal díky své nižší ceně a dřívějšímu vstupu na trh.

DC-10 / MD-10
DC-10-30 společnosti Continental Airlines
UrčeníŠirokotrupý dopravní letoun
VýrobceMcDonnell Douglas
První let29. srpna 1970
Zařazeno5. srpna 1971 (American Airlines)
CharakterVe službě jako nákladní
UživatelFedEx Express (84)
Výroba1968-1988
Vyrobeno kusůDC-10: 386[1]
KC-10: 60[1]
Cena za kus20 mil. $ (1972)[2]
VariantyKC-10 Extender
DC-10 Air Tanker
Další vývojMcDonnell Douglas MD-11
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původní model DC-10-10 byl design pro "domácí" trh s typickým doletem 3 800 mil (6 100 km) ve dvoutřídovém uspořádání. Verze -15 měla výkonnějšími motory pro provoz na letištích ve vyšší nadmořské výšce nebo s výrazně vyššími teplotami. Modely -30 a -40 byly "mezinárodní" verze s prodlouženým doletem až do 6 220 mil (10 010 km) a třetí hlavní podvozkovou nohou pro možnost vyšších vzletových hmotností. Také byla navržena verze -50 s ještě větším doletem pro British Airways, ale k výrobě nakonec nedošlo. Verze pro tankování paliva za letu KC-10 Extender[3] byla založena na modelu -30. Výroba DC-10 skončila v roce 1989 ve prospěch MD-11[4], kdy bylo leteckým společnostem dodáno 386 ks DC-10 a 60 ks KC-10 americkému letectvu.

V počátku svého provozu měl DC-10 slabou bezpečnostní pověst, obzvláště kvůli konstrukční chybě nákladových dveřích. Pověsti neprospěla ani havárie letu American Airlines č. 191, která zůstává nejsmrtelnější leteckou nehodou ve Spojených státech. Po této havárii FAA v červnu 1979 zrušila DC-10 typový certifikát, který všechny americké DC-10 dočasně uzemnil. V srpnu 1983 McDonnell Douglas oznámil, že skončí výrobu modelu DC-10 a citoval nedostatek objednávek. Letecký průmysl se v té době shodoval, že DC-10 měl horší pověst kvůli spotřebě paliva a celkovou bezpečnost.[5] Navzdory počátečním obtížím si nakonec DC-10 nashromáždily dobré bezpečnostní výsledky, konstrukční nedostatky byly napraveny a počet hodin letadlové flotily se zvýšil - v roce 2008 byl srovnatelný s podobnými dopravními proudovými letouny druhé generace.

DC-10 byl následován typem McDonnell Douglas MD-11, v zásadě prodloužené verzi DC-10 s některými změnami v konstrukci a větším doletem. Boeing, který se v roce 1997 s firmou McDonnell Douglas spojil, provedl modernizační program, kdy mnoho DC-10 v provozu dostalo skleněný kokpit a eliminoval pozici letového inženýra. Modernizovaná letadla byla nově označena jako MD-10. Poslední komerční osobní let DC-10 se uskutečnil v únoru 2014, ačkoli nákladní verze nadále létají. Největším provozovatelem DC-10 je americká nákladní letecká společnost FedEx Express. Přes popularitu letadel je k vidění pouze několik kusů DC-10, zatímco ostatní vysloužilá letadla jsou různě odstavena a uskladněna. DC-10 jsou také používány pro speciální služby, jako je Orbis International Flying Eye Hospital, s prostorem k provádění oční chirurgie.

Varianty

Prototyp DC-10 během testů
  • DC-10-10 (122 ks)
  • DC-10-10CF (9 ks)
  • DC-10-15 (7 ks)
  • DC-10-20
  • DC-10-30 (164 ks)
  • DC-10-30CF (26 ks)
  • DC-10-30ER (6 ks)
  • DC-10-30F (10 ks)
  • DC-10-40 (42 ks)
  • KC-10A Extender (60 ks), první vzlet 12. června 1980. Pohonnou jednotku tvoří motory GE CF6-50C2 o tahu 233.6 kN.
  • KDC-10 (3 ks)
  • MD-10
  • 10 Tanker

Specifikace

Nákres DC-10-30
Přístroje letounu DC-10-30
Charakteristiky DC-10 [6]
Varianta -10-30-40
Posádka kokpitu Tři
Míst k sezení 270 (222Y po 8 vedle sebe @ 34" + 48J po 6 vedle sebe @ 38")
Max. sezení 399Y (po 10 vedle sebe @ rozteč 29-34"), FAA exit limit: 380[7]
Cargo 26 LD3, hl. paluba: 22 88×125″ nebo 30 palet 88x108″
Délka 182 ft 3.1 in / 55,55 m181 ft 7.2 in / 55,35 m182 ft 2.6 in / 55,54 m
Výška 57 ft 6 in / 17,53 m57 ft 7 in / 17,55 m
Rozpětí 155 ft 4 in / 47,35 m165 ft 4 in / 50,39 m
Nosná plocha[8] 3 550 square feet (330 m2)3 647 square feet (338,8 m2)
Šířka 19 ft 9 in (6.02 m) trup, 224 inches (569 cm) interiér
OEW (pax) 240 171 lb / 108 940 kg266 191 lb / 120 742 kg270 213 lb / 122 567 kg
MTOW 430 000 lb / 195 045 kg555 000 lb / 251 744 kg
Max. užitečné zatížení 94 829 lb / 43 014 kg101 809 lb / 46 180 kg97 787 lb 44 356 kg
Kapacita paliva 21,762 US gal / 82,376 L36,652 US gal / 137,509 L
Motory ×3 GE CF6-6DGE CF6-50CPW JT9D-59A
Tah ×3[8] 40 000 lbf / 177,92 kN51 000 lbf / 226,85 kN53 000 lbf / 235,74 kN
Cestovní rychlost Mach 0,82 (473 kn; 876 km/h) typical, Mach 0,88 (507 kn; 940 km/h) MMo[7]
Dolet
(M0.82, 270 pax @ 205 lb každý)
3,500 námořních mil (6,482 km)5,200 námořních mil (9,630 km)5,100 námořních mil (9,445 km)
Vzlet
(MTOW, SL, ISA)
9 000 stop (2 700 m)10 500 stop (3 200 m)9 500 stop (2 900 m)
Dostup 42 000 ft (12 800 m)[7]

Dřívější uživatelé

  • Aerocancun (2)
  • AeroPeru (4)
  • AeroLyon (3)
  • Aeromexico (6)
  • Aerowings (1)
  • Africa One (1)
  • African Safari Airways (2)
  • Air Afrique (4)
  • Air Algérie (2)
  • Air Europe Italy (1)
  • Air Florida (5)
  • Air France (5)
  • Air Gulf Falcon (1)
  • Air Hawaii (2)
  • Air Liberté (5)
  • Air Mali (1)
  • Air Martinique (1)
  • Air New Zealand (8)
  • Air Outre Mer (3)
  • Air Panama (3)
  • Air Pacific (1)
  • Air Siam (1)
  • Air Tchad (2)
  • Air Zaire (2)
  • AirLib (12)
  • Airtours International Airways (5)
  • Alitalia (8)
  • Aloha Pacific (1)
  • American Airlines (66)
  • American Trans Air (2)
  • AOM French Airlines (15)
  • Ariana Afghan Airlines (1)
  • Astra Airlines (1)
  • AvCom Commercial Aviation (1)
  • Avensa (3)
  • Balair (1)
  • Birgenair (1)
  • Biman banglasdesh (2 - ještě v provozu)
  • Bogazici (2)
  • BrasMex Cargo (1)
  • British Airways (8)
  • British Caledonian (10)
  • British Caledonian Charter (2)
  • Cal-Air (3)
  • Caledonian Airways (8)
  • Cameroon Airlines (1)
  • Canadian Airlines (17)
  • Canadian Pacific Airlines (16)
  • Capitol Air (5)
  • Cargo Lion (1)
  • ChallengAir (3)
  • Condor (5)
  • Continental Airlines (49)
  • Continental Micronesia (6)
  • Corsair (2)
  • Delta Air Lines (15)
  • Dominicana (3)
  • Eastern Air Lines (3)
  • Ecuatoriana (1)
  • Electra Airlines (3)
  • Emery Worldwide (6)
  • European Airlift (2)
  • Excalibur Airways (1)
  • Express One International (3)
  • Finnair (5)
  • Garuda Indonesia (28)
  • Ghana Airways (7)
  • Harlequin Air (2)
  • Hawaiian Airlines (25)
  • Iberia (13)
  • International Red Cross (1)
  • JAT Jugoslovenski Aero Transport - now known as Jat Airways (7)
  • JALways (3)
  • Japan Airlines (20)
  • Japan Air Charter (4)
  • Japan Air System (2)
  • Japan Asia Airways (8)
  • Jet Charter Service (2)
  • JMC Airlines (2)
  • Kenya Airways (1)
  • Key Airlines (1)
  • KLM Royal Dutch Airlines (11)
  • Korean Air (6)
  • Kras Air (2)
  • Kuwait Airways (1)
  • Laker Airways (11)
  • Laker Airways (USA) (4)
  • LAN Chile (5)
  • Leisure Air (5)
  • Lineas Aereas Paraguayas (3)
  • Linhas Aereas de Mocambique (1)
  • LOT - Polish Airlines (3)
  • Lufthansa (3)
  • Malaysia Airlines (25)
  • Mandala Airlines (1)
  • Martinair Holland (5)
  • Mexicana (7)
  • Minerve (3)
  • Monarch Airlines (1)
  • MyTravel Airways (4)
  • National Airlines (NA) (16)
  • Nigeria Airways (8)

Nehody a incidenty

Odkazy

Reference

  1. "DC-10 Family." Archivováno 13. 12. 2010 na Wayback Machine Boeing Commercial Airplanes. Retrieved: January 4, 2011.
  2. Airliner price index. Flight International. August 10, 1972. Dostupné online.
  3. "McDonnell Douglas DC-10/KC-10 Transport". Archivováno 12. 3. 2006 na Wayback Machine Boeing. Retrieved: February 28, 2006.
    • Rolf Berger - 1000 letadel (z německého originálu 1000 flugzeuge) ISBN 978-80-242-1832-8 (str. 74)
  4. BRADSHER, Keith. Troubled History of the DC-10 Includes Four Major Crashes. The New York Times. July 20, 1989. Dostupné online [cit. December 12, 2017]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  5. DC-10 Airplane Characteristics for Airport Planning [online]. McDonnell Douglas, May 2011. Dostupné online. (anglicky)
  6. Type Certificate Data Sheet A22WE [online]. FAA, April 30, 2018. Dostupné online. (anglicky)
  7. DC-10 [online]. Boeing, 2007. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.