Džebel Achdar

Džebel Achdar (arabsky الجبل الأخضر‎, česky: Zelená hora) je pohoří v Ománu.

Džebel Achdar
Terasovité výběžky Džebel Achdaru
Geografie
Souřadnice	23°12′53″ s. š., 57°16′31″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je součástí horského hřebenu Al-Hadžar, který dosahuje délky 300 kilometrů od severozápadu k jihovýchodu. Od pobřeží, omývaného Ománským zálivem, je vzdálen 50 až 100 kilometrů. Jedná se o jednu z nejpůsobivějších oblastí Ománu. Nejvyšším bodem je Džabal aš-Šám (česky: Sluneční hora) s výškou nad 3 000 metrů. Je nejen nejvyšším bodem Ománu, nýbrž i celé východní poloviny Arábie. Džebel Achdar zahrnuje centrální úsek pohoří al Hadžar a od hlavního města Maskat je vzdálen 150 kilometrů.

Území je z většiny pokryto pouští. Ve výše položených oblastech dosahuje množství srážek 300 mm, což stačí pro růst keřů a stromů a k podpoře zemědělství. Právě zemědělství je oním dárcem názvu pro tyto hory. Studená léta zajišťují návštěvníkům čerstvý vzduch. Oblast je od Nizwy vzdálena 2 hodiny jízdy. Známou se stala díky pěstování různorodých zemědělských plodů - granátových jablek, meruněk, broskví a ořešáků a pěstování květin, například růží. Tyto květiny mohou vyrůst jen na tomto místě zálivu, díky zdejšímu specifickému klimatu, způsobenému vysokou nadmořskou výškou. [1] Pohoří Džebel je obydleno především pradávným arabským kmenem Baní Rijám (al Rijámy), jehož populace čítá přibližně 14 000 příslušníků. Nicméně, většina potomků kmene žije v nedalekých městech, jako jsou Ibra, Izki a již zmíněná Nizwa.

Džebel Achdar byl v letech 1957 až 1959 svědkem boje mezi ozbrojenými silami Ománu oddanými sultánovi a podporovanými Brity a povstalci imámátu Omán podporovanými Saúdskými Araby. Tento konflikt je znám jako Džebelachdarská válka.