Džaldžulja

Město leží v nadmořské výšce 43 metrů na východním okraji pobřežní nížiny (Šaronská planina), nedaleko úpatí pahorků v předpolí Samařska, cca 20 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu (nedaleko severovýchodního okraje jeho souvislé aglomerace) a cca 22 kilometrů jihovýchodně od Netanje. Město je situováno 2 kilometry od Zelené linie, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Je obklopeno zemědělsky obhospodařovanou krajinou. Jižně od obce protéká vádí Nachal Kana.

Džaldžulja leží v oblasti nazývané Trojúhelník, obývané izraelskými Araby. 3 kilometry severovýchodně odtud navíc na Západním břehu jordánu leží palestinské arabské město Kalkílija. Osídlení na jižní, západní a východní straně je převážně židovské (zejména město Kfar Saba 4 kilometry západně odtud). 5 kilometrů jihovýchodním směrem leží město Kafr Kasim obývané izraelskými Araby.

Město je na dopravní síť napojeno pomocí místní silnice číslo 444. Na východním okraji míjí obec nová dálnice číslo 6 (takzvaná Transizraelská dálnice), která se jižně od města kříží s novou dálnicí číslo 531.

Mamlúcká karavansaraj v Džaldžulji

Džaldžulja patrně navazuje na starověké židovské sídlo Gilgál zmiňované v biblické Knize Jozue 12,23[4] Ve středověku zde vyrostl za vlády mamlúků chán neboli karavansaraj – tedy hostinec pro obchodní karavany, dodnes dochovaný a zobrazený i v městském znaku. V roce 1949 se po podepsání dohod o příměří, které ukončily první arabsko-izraelskou válku stala tato vesnice součástí státu Izrael, přičemž ale místní arabská populace byla zachována.[5]

Roku 1954 byla dosavadní vesnice povýšena na místní radu (malé město).[5] Podle jiného zdroje došlo k získání statutu místní rady až roku 1957.[1]

Džaldžulja je město s ryze arabskou populací. V roce 2005 tvořili 100 % obyvatelstva arabští muslimové.[1] Jde o středně velké sídlo městského typu s trvalým růstem, který se mimořádně zrychlil během 20. století a proměnil původní vesnici v obec s několika tisíci obyvateli.

K 31. prosinci 2017 zde žilo 9800 lidí.[2]

* údaje za roky 1955, 1998, 1999 a 2000 zaokrouhleny na stovky

* údaje po roce 2010 zaokrouhleny na stovky