Důl Bingham Canyon

Bingham Canyon (Binghamův kaňon) nebyl trvale obydlený až do první poloviny 19. století. Prvními osadníky, kteří sem přišli v roce 1848, byli mormoni - bratři Thomas a Sanford Binghamovi, které sem vyslal nejvyšší představitel Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů Brigham Young. Bratři Binghamovi se zabývali chovem skotu, zpracováním dřeva a také hledáním vhodných surovin a rud. Těžba nerostů však neměla v mormonské církvi podporu, jejíž představitelé měli m. j. obavy, že by na toto území přivedla množství lidí jiného vyznání a zároveň by odvedla obyvatelstvo od práce v zemědělství.[1]

Historický snímek Binghamova kaňonu z roku 1914

V druhé polovině 19. století prováděli průzkum rudních ložisek v Binghamově kaňonu vojáci z posádky ve Fort Douglasu v Salt Lake City pod velením generála Patricka Connora. Bylo zde nalezeno zlato, stříbro a měď a pod dohledem generála Connora byl ustaven v oblasti pohoří Oquirrh West Mountain Mining District. [1]

Ke konci 19. století pokračoval příliv těžařů a zlatokopů do Binghamova kaňonu. Jednalo se o etnicky nejpestřejší společnost v celém Utahu, dle záznamů z roku 1912 se ukázalo, že 65% lidí, působících v této oblasti, nebylo rodilými Američany. Ve 20. letech 20. století v různých částech kaňonu žily skupiny lidí původem ze Švédska, Norska, Itálie, Irska, Řecka, Německa, Rakouska, Francie, Finska, Britských ostrovů i příslušníci slovanských národů ze zemí střední a jižní Evropy, celkem více než 15 000 osob.[1]

První povrchový důl, nazvaný Highland Boy Mine, v němž se těžila měď, zlato a stříbro, byl v Binghamově kaňonu otevřen v roce 1897. V roce 1903 vznikla těžební společnost Utah Copper Company, která se o tři roky později sloučila se společností Kennecott Utah Copper Corporation. V roce 1926 nechalo vedení důlní společnosti Utah Copper Company, respektive Kennecott Copper Corporation, postavit v ústí Binghamova kaňonu město Copperton jako hlavní sídlo správy dolů a vedoucích pracovníků. Během následujících let, tak jak postupovala těžba, postupně zanikaly pozůstatky sídel někdejších osadníků Binghamova kaňonu. Těžba byla dočasně zastavena v roce 1985, kdy společnost Kennecott Utah Copper Corporation dala přednost těžbě nově objeveného ložiska zlata v nedalekém Barneyově kaňonu (Barney's Canyon). Důl poté dvakrát změnil majitele a v roce 1989 jej získala společnost Rio Tinto Group, která se postarala nejen o obnovení provozu, ale i o jeho další rozvoj. Důl, který je druhým největším povrchovým dolem na těžbu mědi na světě, produkuje každoročně kolem 275 000 tun mědi, což pokrývá asi čtvrtinu roční spotřeby mědi ve Spojených státech. Dalšími důležitými produkty jsou zlato, stříbro a zejména molybden, jehož produkce začala majitelům dolu kvůli stoupajícím cenám této suroviny přinášet větší zisky, než těžba mědi. V oblasti Bingham Canyon byla rovněž těžena rtuť a arzén. V dole je nepřetržitý provoz.[5] Na počátku roku 2016 zde pracovalo cca 1850 zaměstnanců, avšak připravovalo se propuštění asi 200 z nich kvůli poklesu ceny mědi na světových trzích. [3]

Letecký snímek severního výběžku pohoří Oquirrh, pobřeží Velkého Solného jezera a komína hutí Kennecott Garfield Smelter

• Polkowice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Bingham Canyon na Wikimedia Commons