Rio Tinto

Rio Tinto je nadnárodní těžařská společnost s centrálami v britském Londýně a australském Melbourne. Tato původně britská společnost zahájila svou těžební činnost v roce 1873 ve španělské Andalusii, konkrétně v okolí řeky Rio Tinto (Červená řeka). Odtud také pochází název korporace [2].

Rio Tinto
Logo
Centrála koncernu v australském Melbourne
Základní údaje
Právní formaPublic limited company
Datum založení1873
Adresa sídlaMelbourne, Austrálie
Klíčoví lidéJean-Sébastien Jacques
Charakteristika firmy
Oblast činnostikov a těžba
Produktyhliník
Tržní kapitalizace33 mld. AU$ (2021)[1]
MajiteléAluminum Corporation of China Limited (13,1 %)
BlackRock (8,4 %)
Dceřiné společnostiRio Tinto Alcan
Hathor Exploration
Pilbara Iron
Rio Tinto Aluminium
Rio Tinto (France)
Rio Tinto (United States)
Rio Tinto (Canada)
Rio Tinto (Australia)
Identifikátory
Oficiální webwww.riotinto.com
ISINGB0007188757
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Činnost firmy
Důl Corta Atalaya na těžbu mědi ve Španělsku

Firma patří mezi významné producenty železné rudy, bauxitu, hliníku, mědi, molybdenu, zlata, diamantů, uhlí, uranu, oxidu titaničitého nebo boru.

Kritika

Těžební aktivity firmy vyvolaly celou řadu problémů v řadě zemí celého světa.[zdroj?]

Zátoka císařovny Augusty

V 70. a v 80. letech 20. století byla Zátoka císařovny Augusty (Papua Nová Guinea) znečištěna odpadem z dolu Panguna – jednoho z největších měděných dolů na světě. Tento problém přispěl ke vzniku separatistické Bougainvillské revoluční armády a k občanské válce na ostrově v letech 1989 až 1997.

Jeskyně v Juukan Gorge

V rámci těžby železa v květnu 2020 společnost nenávratně zničila jeskyně v Juukan Gorge, lokalizované v Hamersleyově pohoří v Austrálii. Jeskyně byly posvátné pro Aboridžince, tedy původní obyvatele Austrálie. Archeologické nálezy zde dokládaly lidské osídlení již před 46 000 lety. Společnost Rio Tinto starověké jeskyně odpálila navzdory sedmileté snaze místních obyvatel o jejich ochranu. Podle zástupců UNESCO jejich zničení představuje nenávratnou ztrátu pro lidské kulturní dědictví.[3]

V prosinci 2020 nařídila vyšetřovací komise australského parlamentu těžařské společnosti Rio Tinto zrekonstruovat zničený jeskynní systém a zaplatit odškodnění australským domorodcům za zničení jejich posvátného místa.[4][5][6]

Mokrsko

V 90. letech 20 století dceřiná firma Rio Tinto Zinc (RTZ) vyhrála mezinárodní výběrové řízení na průzkum ložisek zlata v České republice a projevila zájem o povolení těžbě zlata u obce Mokrsko ve středním Povltaví. Ta by představovala jámový lom o rozměrech 400 x 600 metrů a hloubce 200 metrů v prostoru Veselého vrchu a těžbu asi 50 miliónů tun horniny pro získání asi 40 tun zlata. Záměr vyvolal značný odpor veřejnosti[7] a těžba nebyla povolena.

Odkazy

Reference
  1. Dostupné online. [cit. 2021-11-18]
  2. ozlatu.cz: EMED obnoví důl v Rio Tinto
  3. Těžební gigant odpálil 46 000 let staré památné jeskyně. novinky.cz [online]. 2020-06-03 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online.
  4. Rio Tinto ordered to rebuild ancient Aboriginal caves. BBC News [online]. 2020-12-09 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
  5. 'Never again!': Parliamentary inquiry slams Rio Tinto Pilbara blast as 'cultural vandalism'. www.abc.net.au [online]. 2020-12-09 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
  6. BURTON, Melanie. Rio Tinto should pay restitution for sacred Aboriginal caves blast - inquiry. Reuters [online]. 2020-12-09 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
  7. Společnost pro trvale udržitelný život: Stanovisko č. 31, k plánům na těžbu zlata u obce Mokrsko u Slapské nádrže[nedostupný zdroj], 12. května 1995

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.