Děpoltovice (zámek)

Děpoltovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Karlovy Vary. Tvoří ho areál poplužního dvora s tzv. starým a novým zámkem. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Děpoltovice
Mladší křídlo nového zámku
Základní informace
Slohempír
Výstavba2. polovina 16. století
Přestavba2. polovina 17. století, 1819–1843
StavebníkŠlikové
Poloha
AdresaDěpoltovice, Česko Česko
Souřadnice50°17′20,91″ s. š., 12°49′10,37″ v. d.
Děpoltovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky24771/4-785 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Starší křídlo nového zámku se zřícenou zdí a s propadlým krovem
Opravený starý zámek

Ačkoliv první písemná zmínka o Děpoltovicích pochází z roku 1273, centrum samostatného panství s tvrzí zde vzniklo až ve druhé polovině šestnáctého století, kdy patřilo nejdecké větvi Šliků.[2] Zdejší tvrz se v písemných pramenech objevuje až v roce 1594, kdy ji Štefan Šlik prodal Jáchymovi z Jonu. Jáchym ji v roce 1602 prodal zpět Štefanu Šlikovi, který tvrz přenechal své manželce Anně Marii ze Švamberka. Po ní ji zdědila sestra Saloména ze Švamberka, provdaná z Viršperka, ale v roce 1630 panství prodala Janu Jáchymu Ratibořskému ze Chcebuze. Během jeho života se statek velmi zadlužil, a proto byl roku 1645 prodán.[3] Kupcem se stal Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který Děpoltovice připojil k ostrovskému panství. Někdy ve druhé polovině sedmnáctého století vznikl nový zámek, a původní obytná budova byla upravena k hospodářským účelům.[4]

Děpoltovice zůstaly součástí ostrovského panství do roku 1789, kdy připadly koruně. Až v roce 1819 je koupil spolu s Ruprechtovem, Otovicemi a Přemilovicemi Friedrich Neupauer za 111 tisíc zlatých a mezi lety 1819–1843 byl nový zámek rozšířen o delší severní křídlo. Dalšími majiteli se stali textilní podnikatel a armádní dodavatel[zdroj?!] Jakub Veith (1758–1833[zdroj?!]), od roku 1839 jeho dcera Anna, ve druhé polovině devatenáctého století Korbové z Weidenheimu, syn nobilitovaného bankéře[zdroj?!] a podnikatel Heřman Königswarter (1864–1915) a od 16. června 1908 bratři Weberovi z Rybářů u Karlových Varů[zdroj?!]. Posledními majiteli, kteří zámek vlastnili až do roku 1945, byli manželé Oskar a Emilie Moserovi.[4]

Stavební podoba

Starý zámek stojí v jižním nároží poplužního dvora. Dochovala se z něj jednopatrová budova s polovalbovou střechou, ze které vybíhá věžička. Z doby před utilitárními úpravami pochází pouze obvodové zdivo a některé zdi v přízemí.[4] Budova byla v devadesátých letech dvacátého století opravena a přizpůsobena provozu penzionu s restaurací.[5]

Protilehlý nový zámek byl postaven v empírovém slohu. Původní křídlo stojí podél silnice, ke které se v přízemí otevírá slepými arkádami. Mladší křídlo z devatenáctého století má třináct okenních os a nádvorní stranu zdůrazňuje středový tříosý rizalit s trojúhelníkovým štítem.[4] Podle popisu z roku 2006 je budova nového zámku v havarijním stavu s narušeným zdivem, rozbitými okny a částečně propadlými krovy a stropy.[5]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-23]. Identifikátor záznamu 135850 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 56.
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Ostrova, s. 174.
  4. ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Děpoltovice, s. 122–126.
  5. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-03-13]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.