Francouzské departementy

Území Francouzské republiky se v současné době dělí na 101 departementů, z nichž 5 jsou departementy zámořské (Département d'outre-mer, DOM). Průměrný departement má rozlohu téměř 6 000 km² a něco přes půl milionu obyvatel. Rozlohou se tedy blíží českému kraji, má však o něco méně obyvatel. Je v průměru téměř třikrát větší než tradiční britská hrabství (county), i v tomto srovnání má také obyvatel o něco méně. Departementy se dále dělí na administrativní arrondisementy (arrondissement), ty dále na kantony (canton) a nakonec na samosprávné obce (commune). Departement je jednotkou státní správy i občanské samosprávy.

Decentralizované místní společenství

Departement je též samosprávné čili decentralizované místní společenství, řízené generální radou (krajskou radou, fr. conseil général), která se volí všeobecným hlasováním tak, aby se každé tři roky obměnila polovina zastupitelů. Volební mandát zastupitele je tedy 6 let. V čele generální rady stojí její prezident.

Návrh na rozdělení země na departementy předložil králi Ludvíku XIV. už roku 1665 Marc-René d'Argenson. Mělo sloužit lepšímu rozložení daňových břemen i státní správy silnic a mostů. Departementy zavedl francouzský parlament 4. března 1790 hlavně proto, aby se oslabila lokální solidarita v rámci historických a feudálních regionů a naopak posílila loajalita k centrální vládě a státu. Departement byl vymezen tak, aby každý občan mohl za dva dny dojet na koni do centra a vrátit se domů. Departementy byly nově pojmenovány, hlavně podle řek a hor, aby se zastřely historické souvislosti. Byly seřazeny podle abecedy, očíslovány od 1 (Ain) do 83 (Yonne) a tato čísla se od té doby hojně používají k poštovním a administrativním účelům a dodnes jsou i na číslech aut.

Roku 1950 byly zřízeny větší administrativní jednotky, regiony, kterých je v současné době 18. Jejich význam patrně poroste a Francie dokonce uvažuje o zrušení departementů.

Zpočátku (1790) byly departementy označovány čísly (01 až 83) jen pro poštovní účely. Na každou zásilku byla umísťována pečeť s číslem výchozího departementu. Tento poštovní systém fungoval několik let, později byl ale zrušen. Ve dvacátém století byl přidáním 5 dalších departementů (Alpes-Maritimes, Loire, Savojsko, Horní Savojsko a Tarn-et-Garonne) vytvořen nový seznam, v němž byly roku 1922 departementy seřazeny podle abecedy a kvůli změnám po první světové válce byl jejich počet modifikován na 89, přičemž číslo 1 měl departement Ain a 89 Yonne. Ve stejném roce byl z území kolem Belfortu vytvořen departement Territoire de Belfort s číslem 90.

V roce 1964 došlo ke změnám administrativního dělení v regionu Île-de-France a k vytvoření departementů Paris (získal číslo 75 patřící do té doby departementu Seine), Yvelines (přejímající číslo 78 místo Seine-et-Oise) a dále Hauts-de-Seine, Seine-Saint-Denis, Val-de-Marne a Val-d'Oise, které byly zařazeny na konec seznamu a získaly tak čísla 91 až 95.

V roce 1976 byla Korsika (departement La Corse, číslo 20) rozdělena na dva departementy, Corse-du-Sud (2A) a Haute-Corse (2B). Zámořským departementům byla přidělena čísla 971 až 974, přičemž číslo 96 bylo vynecháno.

Čísla departementů jsou dnes Francouzi hojně používána i v běžném životě. Nacházejí se kupříkladu na registračních značkách automobilů, na začátku všech poštovních směrovacích čísel či v kódech INSEE (obdoba českých rodných čísel).

Ostatní francouzská území, která nemají status departementu, mají čísla vytvořená obdobným způsobem. Zámořská společenství (jejichž status je departementu podobný) Saint Pierre a Miquelon a Mayotte mají čísla 975 a 976, Wallis a Futuna, Francouzská Polynésie a Nová Kaledonie mají čísla 986, 987 a 988.

Monako, přestože se jedná o nezávislý stát, používá pro poštovní směrovací kódy na svém území jako začáteční číslo 98 přidělené francouzskou poštou. Andorra jako další nezávislý stát ležící na hranicích s Francií je ale odmítla.

• Administrativní dělení Francie
• Regiony ve Francii

• Slovníkové heslo departement ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu francouzské departementy na Wikimedia Commons