Cyklistika

Cyklistika je využívání jízdních kol (dříve též velociped[1]) pro dopravu, rekreaci, cvičení nebo sport. Lidé zabývající se cyklistikou jsou cyklisté (dříve velocipedisté). Do cyklistiky se zahrnuje nejen jízda na jednostopých jízdních kolech, ale i na jednokolkách, tříkolkách, čtyřkolkách, lehokolech a podobných vozidlech na lidský pohon (HPV).

Jízdní kola vznikla v 19. století a jejich počet nyní celosvětově činí přibližně jednu miliardu. Jsou hlavním dopravním prostředkem v mnoha částech světa.

Historie

Jednotlivé etapy principiálního zlepšování jízdního kola jsou následující:[2]

  • Karl Drais vynalezl roku 1816 tzv. draisinu, předchůdce dnešního jízdního kola. Jde o vozidlo se dvěma koly za sebou. Jezdec uvádí stroj do pohybu odrážením nohou o zem. Svůj vynález představil v Paříži 5. dubna 1818.
  • Francouz Pierre Michaud začal v roce 1861 vyrábět první velocipedy opatřené na předním kole otočnými pedály.[pozn. 1]
  • Dalším vylepšením bylo vysoké kolo Angličana Jamese Starleyho, který zahájil v 70. letech 19. století průmyslovou výrobu tohoto typu velocipédu, u kterého též nahradil dřevěné loukotě drátěným výpletem. Velké přední kolo umožňovalo dosažení větší rychlost, řízení a jízda však byly obtížnější a nebezpečnější. (Uvádí se, že první vysoké kolo s drátěnými výplety sestrojil v roce 1869 pařížský mechanik Eugène Meyer.)
  • První komerčně úspěšné kolo, u kterého byla síla přenášena řetězem na zadní kolo uvedl do provozu roku 1884 synovec Jamese Starleyho – John Kemp Starley. Tak získalo jízdní kolo základní podobu, která se již u běžných modelů v principu nemění.

Historie cyklistiky v českých zemích

Za jednoho z prvních cyklistů je považován básník Ján Kollár (původem ze Slovenska); ten ve své Slávy dceři též oslavil draisinu (zpěv 1, znělka 40), na které údajně roku 1818 putoval z Jeny do Lobdy (správně Lobeda, nyní Jena–Lobeda – městská část Jeny, vzálená od centra asi 5,5 km) za svou milou Mínou.[3]

Průkopníky cyklistiky včetně závodní byla pražská rodina Kohoutů. Otec Jan Kohout byl první výrobce vysokého kola v Rakousko-Uhersku a zakladatel prvního rakousko–uherského klubu velocipedistů. Jeho synové František (1860–1918), Josef (1863–1946) a Petr (1867–1920) byli cyklističtí závodníci, sportovní fukcionáři, František a Petr též podnikatelé – výrobci jízdních kol.

Významnými českými cyklistickými závodníky po 2. světové válce byli např. vítěz Závodu míru Jan Veselý (1923–2003) nebo olympijský vítěz ve stíhacím závodu jednotlivců Jiří Daler (*1940).

Počet jízdních kol

Celkový počet jízdních kol není znám. Odhaduje se, že po roce 2 000 jich ve světě existovala přibližně jedna miliarda. Z toho počtu jich v Číně bylo asi 450 milionů, USA se 100 miliony jízdních kol jsou na druhém místě.[4]

Druhy cyklistiky

Jízdní kolo je prostředkem pro následující činnosti:

Závodní cyklistika

Podrobnější informace naleznete v článku Závodní cyklistika.

Rekreační cyklistika

Rekreační cyklistika se prudce rozvíjela od 80. a 90. let 19. století, kdy byla vysoká kola nahrazena nízkými velocipédy s oběma koly stejné velikosti a s řetězovým pohonem (nazývané anglicky safety bicycle, francouzsky bicyclette de sécurité či německy Sicherheitsniederrad).

Bezpečnější konstrukce jízdního kola hrála významnou roli i v ženské emancipaci, když se kolo stalo dostupným dopravním prostředkem pro mnoho žen a hrálo i roli ve změnách ženského oblečení.

Dopravní cyklistika

Podrobnější informace naleznete v článku Dopravní cyklistika.

Cykloturistika

Podrobnější informace naleznete v článku Cykloturistika.

Odkazy

Poznámky

  1. Skotský kovář Kirkpatrick MacMillan, opatřil přední kolo bicyklu pedály s pákami již roku 1839; pedály však tvořily neotočné tyče.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků History of cycling na anglické Wikipedii, Cyclisme na francouzské Wikipedii a Safety bicycle na anglické Wikipedii.

  1. Ottův slovník naučný U-Vusín. Praha: J. Otto, 1907. Dostupné online. Kapitola Velociped, s. 527–528.
  2. L'histoire du vélo. France-jeunes [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. (francouzsky)
  3. KOLLÁR, Jan. Slávy dcera, Zpěv I.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Zpěv I., znělka 40.
  4. BALTON, Jeff. Bike Statistics and Facts [online]. Rev. 2022 [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.