Stříška (diakritický znak)

Stříška ( ˆ ), v češtině se především pro francouzštinu[1] užívá též název cirkumflex, circumflex[p. 1] (z lat. circumflexus, dokola ohnutý, fr. accent circonflexe), především pro slovenštinu[4][5] též vokáň[p. 2], je diakritické znaménko vypadající jako háček otočený o 180°. Toto diakritické znaménko užívá řada jazyků (např. francouzština, norština, portugalština, esperanto, slovenština, vietnamština), případně romanizační abecedy (ISO 9 pro cyrilici, kunrei pro japonštinu), kde historickým vývojem nabylo různorodé funkce. Mezi nejběžnější patří označení délky, přízvuku, ve slovenštině označení výslovnosti dvojhlásky, ve francouzštině stažené hlásky a homofony.

Diakritické znaménko je odvozeno z označení protaženého přízvuku ve starořečtině, který v alfabětě vznikl spojení akutu (´) a gravisu (`) a který v alfabetě vypadá většinou jako vlnovka ( ῀ ) či obloukovitá stříška. Posléze byl přejímán jinými jazyky (a do latinky), nicméně ty přízvuk cirkumflex neměly (případně ho ztratily – tento přízvuk je uváděn pouze u litevštiny), takže znaménko cirkumflex užívaly k jiným účelům.

Odkazy

Poznámky

Označování diakritického znaménka podle latinského výrazu pro jistý přízvuk je běžné ve většině jazyků (typicky románských), v češtině je vymezení jaksi kolísavé, srv. definice v OSN 5,[2] SSJČ,[1] v Encyklopedii písem světa[3]
Tento výraz ze slovenštiny není příliš častý, nicméně se objevuje v některých důležitých českých zdrojích, např. nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy.[6]

Reference

Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2015-01-07]. Heslo cirkumflex.
KOVÁŘ, Emanuel. Ottův slovník naučný: Pátý díl. Praha: Jan Otto, 1892. Dostupné online. Heslo Circumflexus, s. 389–390.
MOJDL, Lubor. Encyklopedie písem světa. Praha: Libri, 2005. 181 s. ISBN 80-7277-288-0. S. 166.
Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2015-01-07]. Heslo vokáň.
ABZ – slovník cizích slov [online]. abz.cz [cit. 2015-01-07]. Heslo vokáň.
Nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy [PDF]. Vláda ČR, 2006-12-12 [cit. 2015-01-07]. Dostupné online.

Literatura

Příruční slovník jazyka českého (circumflex, stříška).
Akademický slovník cizích slov (cirkumflex).

Související články

umocňování

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[4] Označování diakritického znaménka podle latinského výrazu pro jistý přízvuk je běžné ve většině jazyků (typicky románských), v češtině je vymezení jaksi kolísavé, srv. definice v OSN 5,[2] SSJČ,[1] v Encyklopedii písem světa[3]

[8] Tento výraz ze slovenštiny není příliš častý, nicméně se objevuje v některých důležitých českých zdrojích, např. nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy.[6]

[ssjc-cir-1] Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2015-01-07]. Heslo cirkumflex.

[osn-cir-2] KOVÁŘ, Emanuel. Ottův slovník naučný: Pátý díl. Praha: Jan Otto, 1892. Dostupné online. Heslo Circumflexus, s. 389–390.

[eps-cir-3] MOJDL, Lubor. Encyklopedie písem světa. Praha: Libri, 2005. 181 s. ISBN 80-7277-288-0. S. 166.

[ijp-vok-5] Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2015-01-07]. Heslo vokáň.

[abz-vok-6] ABZ – slovník cizích slov [online]. abz.cz [cit. 2015-01-07]. Heslo vokáň.

[narizeni-7] Nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy [PDF]. Vláda ČR, 2006-12-12 [cit. 2015-01-07]. Dostupné online.