Cidlinský hřeben

Území zaujímá část Táborského hřbetu na jihovýchodním okraji geomorfologického celku Ještědsko-kozákovský hřbet. Průlomové údolí horního toku Cidliny dělí území do dvou částí. Severozápadní část vyplňují dílčí hřbet s hradním vrchem Kozlov a jižní výběžky vrchu Ředice (649 m n. m.), jihovýchodní část hřbet Hůra. Podkladem jsou převážně karbonské melafyry místy prostoupené tufy a aglomeráty. V erozních zářezech (např. v údolí Cidliny) jsou odkryty permské sedimenty, zejména červenohnědé pískovce a slepence vrchlabského souvrství, případně svrchnokřídové pískovce. Na svazích a jejich úpatích leží čtvrtohorní kamenitohlinité a kamenitopísčité sedimenty.

Náprstník červený rostoucí v oblasti

Převážně je zde přirozená svahová bučina, na nejprudších svazích jihozápadně exponovaných strání s přirozenou dřevinnou skladbou s bukem lesním), lípou velkolistou, javorem klenem. Porosty jsou bohatým nalezištěm vzácných a chráněných druhů rostlin. Pestrost bylinného podrostu je podmíněna i zvýšeným obsahem vápníku v půdě. Roste zde např. lilie zlatohlávek, lýkovec jedovatý nebo árón plamatý.

Přirozené složení porostů poskytuje vhodné podmínky pro výskyt řady vzácnějších druhů ptáků, např. lejsek černohlavý, holub doupňák, puštík obecný nebo šoupálek dlouhoprstý.Faunu bezobratlých tvoří podhorské druhy zachovalých smíšených lesů. V bukových porostech a na mokřadních a rašelinných stanovištích je vyšší podíl horských druhů. Na prudkých stráních s jihozápadní expozicí nalézáme i teplomilné druhy např. kříse ušatku kůrovou. Z chráněných brouků zde byl pozorován roháč obecný a pět druhů střevlíků. Hojná jsou zde kupovitá mraveniště chráněného mravence lesního menšího, která dosahují výšky až 1 m a průměru až 3 m.