Táborský hřbet
Táborský hřbet je geomorfologický okrsek na jihovýchodě Kozákovského hřbetu, ležící v okrese Semily a malou částí v okrese Jičín.
| Táborský hřbet | |
|---|---|
 Tábor od Stéblovic | |
| Nejvyšší bod | 678 m n. m. (Tábor) |
| Rozloha | 39,3 km² |
| Nadřazená jednotka | Kozákovský hřbet |
| Sousední jednotky | Komárovský hřbet Krkonošské podhůří Jičínská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Rváčovský hřbet Ploužnický hřbet |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | sedimenty, vulkanity |
| Povodí | Cidlina, Oleška |
| Souřadnice | 50°30′34″ s. š., 15°22′2″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha
Území se rozkládá zhruba mezi sídly Slaná na severu, Syřenov na severovýchodě, Dřevěnice na jihovýchodě a Libuň na jihozápadě. Uvnitř území se nacházejí obce Veselá a Bradlecká Lhota, částečně město Lomnice nad Popelkou
Chráněná území v okrsku jsou PP Cidlinský hřeben, PP Jezírko pod Táborem.[1]
Geomorfologické členění
Okrsek Táborský hřbet (dle značení Jaromíra Demka IVA–3B–2) náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet a podcelku Kozákovský hřbet. Dále se člení na podokrsky Rváčovský hřbet na severozápadě a Ploužnický hřbet na jihovýchodě. Hřbet sousedí na severozápadě se sesterským okrskem, Komárovským hřbetem. Dále sousedí s celky Krkonošské podhůří na severu a východě a Jičínská pahorkatina na jihu a západě.[2]
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Táborského hřbetu je Tábor (678 m n. m.).
Odkazy
Reference
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
