Chvostan černý

Chvostan černý se vyskytuje pouze v Brazílii na omezeném území mezi pravou stranou řeky Tocantins (v oblasti okolo této řeky se vyskytuje především poddruh C. s. satanas) a východem Amazonie o celkové rozloze asi 62 911 km². Dává přednost převážně tropickým deštným pralesům, může žít ale také například v mangrovníkových porostech. Preferuje především střední a vrchní stromové patro, kde tráví až 60 % času.[3][4]

Samci chvostanů černých měří na délku 40 až 48 bez ocasu, ocas dosahuje délky 40 až 42 cm. Samice jsou menší než samci, měří 38 až 41 cm a ocas je u nich dlouhý 37 až 42 cm. Průměrná hmotnost se pohybuje mezi 2,6 až 3,2 kg. Pro samce je typické velké čelo. Zadní končetiny dosahují větší délky než přední, palce jsou malé a není v plné opozici. Ocas je hustě osrstěný, podobně jako u všech chvostanů. Mláďata se za něj mohou zachytit, dospělci na rozdíl od jiných druhů novosvětských opic tuto schopnost nemají. Srst má černé zbarvení, na zádech má odstíny žluté až hnědé, jejich zbarvení závisí na poddruhu.[3][5]

Vzhledem se podobá chvostanovi bělonosému; odlišuje jej od něj odlišné zbarvení vousů a černá barva nosu.[3]

Chvostan černý v ZOO Sorocaba

Chvostan černý je denní kočovná stromová opice, noc tráví na stromech, přičemž vždy si ke spánku volí jiný strom. Žije v tlupách složených z osmi až čtyřiceti jedinců, některé velké tlupy se mohou dále dělit na menší skupinky asi o devíti jedincích. Při putování za potravou se některé opice mohou na kratší čas ztratit, v tomto případě obvykle žijí v tlupách jiných druhů. Chvostani černí spolu komunikují především zvukovými projevy, například slabé zapískání signalizuje ostatním opicím nález potravy, pronikavé pištění vydávají jako kontaktní signál, ale také když jsou rozrušeni. Mimo to využívají ke komunikaci také řeč těla, například škubání ocasu. V případě ohrožení se chvostani tisknou blízko k sobě.[3]

Chvostan černý patří mezi nejvzácnější primáty Amazonie. Nebezpečí pro tento druh představuje ztráta přirozeného prostředí následkem kácení stromů, odvodňování oblastí zemědělci a také stavby silnic a vodních elektráren, přestože se očekávalo, že je tento druh proti ničení přirozeného prostředí odolnější. Rovněž lov pro kožešinu a maso představuje hrozbu, ocasy tohoto druhu jsou používány jako prachovky.[5] Zbytky chvostanů černých se vyskytují v roztříštěných oblastech. Malý počet jedinců může způsobit problémy v rámci příbuzenského křížení. Mezinárodní svaz ochrany přírody chvostana černého zařadil mezi kriticky ohrožené druhy a je rovněž zapsán v Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, příloha II. Chráněn je například v rezervaci Gurupi Biological Reserve, ale i zde probíhá odlesňování a lze jej najít také v řadě dalších rezervací. O jeho ochranu usiluje projekt Centro de Protecao de Primatas Brasileiros.[4]

• 
  Kresba
• 
  V zajetí
• 
  Chvostan černý v zajetí – záběr na zuby