Chryzopras

Chryzopras (též chrysopras, často chybně chryzopas) je zeleně zbarvená průsvitná odrůda minerálu chalcedonu. Ze všech odrůd chalcedonu je tento drahý kámen ceněn nejvíce. Název pochází z řečtiny (chrysos = zlatý).[1]

Chryzopras

tamblovaný chryzopras (35×20 mm)

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SiO2
Identifikace
Barva odstíny zelené
Vzhled krystalu netvoří
Tvrdost 6,5-7
Lesk skelný až voskový
Štěpnost žádná
Vryp bílý
Hustota 2,65 g ⋅ cm−3
Rozpustnost KOH

Vznik

Podobně jako ostatní odrůdy chalcedonu vzniká i chryzopras poblíž zemského povrchu za relativně nízkých teplot (asi 120 °C).[2] Typickou jablečně zelenou barvu (která kolísá od žlutozelené po trávově zelenou) způsobují vodnaté křemičitany (případně oxidy) niklu[1] (např. kerolit, pimelit). Barva může na slunečním světle blednout.[3]

Použití

Zeleně zbarvené kameny patřily k nejcennějším a nejoblíbenějším již ve starověku. Chryzopras byl používaný již Řeky a Římany. Výrazné obliby dosáhl obzvlášť ve 14. století, kdy jím nechal Karel IV. vyzdobit Svatováclavskou kapli na Hradčanech a také kaple na Karlštejně. Novější je výzdoba zámku Sanssouci v Postupimi.[1]

Používá se ve šperkařství do prstenů, náušnic a broží, k výrobě menších dekorativních předmětů, těžítek. Obvykle se zpracovává tamblováním (lesklé valounky), zpracovává se na korálky, čočkovce a kameje.[3] Jako kámen zvěrokruhu bývá doporučován pro osoby narozené ve znamení raka, štíra, střelce a kozoroha.

Velmi pěkný šperkařský materiál pocházel z dolů polského Slezska a Československa, od roku 1965 je ale za kvalitnější považován kámen z Queenslandu, Kalifornie, Brazílie a Rakouska.[3]

Lokality

Česká republika
zelenomodrý chryzopras (leštěný), Bohouškovice u Křemže

Chryzopras uvádí Oswald v okolí Křemže a Zlaté Koruny, kde se nachází v ornici v podobě modrozelených, žlutozelených a vzácněji jablečně zelených hlízovitých útvarech. Vznikly druhotně rozkladem hadců. Jejich složení odpovídá:

88,75 % SiO2
1,48 % Fe2O3
0,95 % FeO
0,92 % MgO
0,44 % CaO
0,37 % MnO
---------
92,91 %
7,09 % ztráta žíháním (H2O)
---------
100 %

Zelené zbarvení přičítá Oswald niklu a žlutavé arzenu As2O3.[4] Kratochvíl roku 1952 zmiňuje ještě následující lokality:[5]

Evropa
Chryzopras, přírodní, Polsko (asi 35×20 mm)

Nejznámější naleziště leží v Polsku v okolí Zabkovic (Ząbkowice Śląskie, dříve Frankenstein), konkrétně Szkłary a dále v okolí Kozmice (dnes Koźmice Wielkie).

Svět

[1]

Podobné nerosty
  • prasem – sytě tmavozeleně zbarvený křemen či směs křemene a chalcedonu
  • plazma – tmavozelené zbarvení dané chloritickými příměsemi, vzniká rozkladem hadců
  • heliotrop – tmavozelený s červenými či hnědými tečkami

Reference
  1. BOUŠKA, Vladimír, Vitalij J. Sobolevskij. Klenoty přírody. Praha: Lidové nakladatelství Praha, 1990. 248 s. ISBN 80-7022-063-5. Kapitola Chalcedon a jeho varianty, s. 150.
  2. MEDENBACH, Olaf, Cornelia Sussiecková-Fornefeldová. Minerály. Praha: Ikar a Knižní Klub, 1995. 287 s. ISBN 80-7176-207-5. S. 110.
  3. HALLOVÁ, Cally. Drahé kameny. Martin SR: Osveta, 1996. 160 s. ISBN 80-88824-22-2. S. 9.
  4. OSWALD, Jan. Jihočeské nerosty a jejich naleziště. České Budějovice: krajské nakladatelství v Českých Budějovicích, 1959. 144 s. S. 27–28, 46, 85.
  5. KRATOCHVÍL, Josef. Rejstřík k topografické mineralogii Čech podle minerálů. Praha: Přírodovědecké vydavatelství, 1952. 432 s. S. 1, 3.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.