Christian Winther

Narodil se v rodině duchovního. Roku 1824 dokončil studium teologie na Kodaňské univerzitě, ale knězem se nestal. Působil jako domácí učitel, začal psát lyrické básně a roku 1828 vydal svou první básnickou sbírku Digte (Básně), jejímiž bezprostředními a prostými verši si získal širokou čtenářskou obec.[2] Dědictví po strýci mu v letech 1830–1831 umožnilo cestovat po Evropě (Německo, Itálie a Švýcarsko).[3][4]

Roku 1841 odjel do Neustrelitzu, kde jej dánský král Kristián VIII. jmenoval profesorem dánštiny pro korunní princeznu Karolinu Marianu Meklenbursko-Střelickou, manželku jeho syna a pozdějšího krále Frederika VII.[5]

Roku 1848 se oženil s Julií Constancí Werlinovou (rozenou Lütthansovou), se kterou se znal již od roku 1836, když byla ještě provdána.[1] Roku 1851 získal státní důchod. Ke stáří mu hrozila slepota, prožíval manželskou krizi a žil hlavně v Paříži, kde také zemřel. Pochován je v Kodani.[3]

Ve svých verších postupně přešel od biedermeierovské idyličnosti k romantické rozpolcenosti. Některá jeho díla obsahují erotické motivy a byla dokonce označena za nemravná. Jeho básně se vyznačují obdivem k přírodě a k ženám a mnohé z nich zlidověly a staly se z nich písně. Kromě poezie psal také prózu.[2]

Básníkův hrob v Kodani

• Digte (1828, Básně).
• Digte, gamle og nye (1832, Staré a nové básně), druhé, rozšířené vydání sbírky z roku 1825.
• Nogle Digte (1835, Různé básně), básnická sbírka obsahující mimo jiné cyklus milostných veršů Anette a humornou báseň pro děti Flugten til Amerika (Útěk do Ameriky).
• Sang og Sagn (1839, Písně a legendy).
• Haandtegninger (1840, Obrázky).
• Digtninger (1842, Verše).
• Fire Noveller (1843, Čtyři novely), obsahuje novely Skriftestolen (Zpovědnice), En Hevn (Pomsta), Et Hjertes Gaade (Tajemství srdce) a En Aftenscene (večerní scéna). První dvě popisují až patologické milostné vášně a byly označovány za nemravné, další dvě jsou jemné psychologické analýzy.[2][6]
• Haandtegninger, gamle og nye (1846, Staré a nové obrázky).
• Lyriske Digte (1849, Lyrické básně).
• Nye Digte (1851, Nové básně).
• Nye Digtninger (1853, Nové verše), sbírka obsahuje také psychologickou povídku Episode af et familieliv (Epizoda z rodinného života).
• Hjortens Flugt (1856, Jelenův útěk), rozsáhlá epická báseň, odehrávající se v 15. století v jižním Sjællandu, napsaná ve čtyřřádkovýh slokách po vzoru Písně o Nibelunzích. Příběh je plný erotických zápletek, pohybuje se od idyličnosti k démoničnosti a zůrazňuje nezkrotné síly přírody.[2][6]
• Samlede Digtninger (1860, Sebrané básně).
• Brogede Blade (1865, Pestré listy).
• En Samling Vers (1872, Sebrané verše).
• Efterladte Digte (1879, Posmrtné básně).

• Hjortens Flugt (1907, Jelenův útěk), dánský němý film, režie Viggo Larsen.[7]
• Zpovědnice (1928), československý němý film, režie Norbert Mašek.[8]