Choustník (zámek)

Původním panským sídlem choustnického panství býval hrad Choustník, který už byl na konci 16. století pustý. K hradnímu panství tehdy patřily vesnice Choustník, Kajetín, Skopytce, Chabrovice, Mlýny, Psárov, Tříklasovice, Předboř, Dunice a Zárybničí (východně od Mlýnů), které v roce 1596 koupil Jiří Homut z Harasova. Statek po něm zdědila dcera Zuzana Homutová († 1654), která se provdala za Jana staršího Černína z Chudenic.[2] Spolu pak ve vsi založili nový zámek postavený v raně barokním nebo pozdně renesančním[1] slohu. Sami však žili na zámku v Radeníně, odkud byl spravován i choustnický statek.[3]

Fragment starší omítky se sgrafitovou výzdobou

Po smrti rodičů Choustník zdědil jejich mladší syn Heřman Václav Černín z Chudenic, který sloužil jako rytmistr v císařské armádě a během služby se zadlužil u svého velitele hraběte Jana Šporka. Dluhy měl i u dalších věřitelů, a Servác z Engelsflusu proto v roce 1672 nechal odhadnout cenu choustnického panství. V soupisu byl kromě zámku se dvorem uveden také pivovar a vsi Choustník, Kajetín, Předboř, Mlýny a Tříklasovice. Po Černínově úmrtí v roce 1674 zadlužený choustnický statek připadl Janu Šporkovi.[2]

Hrabě Špork Choustník odkázal svému stejnojmennému synovci, po němž statek zdědila dcera Marie Konstancie Šporková, od které jej získal její druhý manžel Karel Josef Voračický z Paběnic.[2] Ještě Šporkové zámek koncem 17. století barokně přestavěli.[1] Potomkům Karla Josefa Voračického zámek patřil do roku 1843, kdy jej koupil hrabě Evžen Vratislav Netolický,[2] který nechal postavit hospodářské křídlo a zámek za něj získal dochovanou podobu.[1] Dalšími majiteli se stali Helena Scheiblerová (od roku 1869), kníže Karel Auerspergové (od roku 1876) a od roku 1891[4] kníže Ludvík Rohan, jehož dědicům zámek patřil do roku 1945.[2]

Jižní průčelí

Během druhé světové války byl majitel zámku Karel Rohan zatčen, odvezen do Německa a zámek využívala organizace Hitlerjugend. Po válce se Rohanové do Choustníku vrátili, ale v roce 1946 se odstěhovali do Anglie, a zámek byl upraven na školu, která v něm byla do roku 1961.[4]

Ve druhé polovině 20. století budova patřila okresnímu národnímu výboru v Táboře a sloužila jako domov důchodců.[2] Po roce 1989 Rohanové požádali o navrácení majetku, v čemž jim bylo vyhověno s podmínkou, že domov důchodců v zámku zůstane ještě deset let a Rohanům bude platit nájem. Domov pro seniory nakonec budovu využíval do roku 1998. Nájemce však přestal budovu udržovat, a zámek začal chátrat. Rohanové jej okolo roku 2008 prodali.[4] Od té doby je zámek bez využití.[5]

Na zámku prožila mládí hraběnka Eleonora Kounicová, rozená Voračická z Paběnic, které spisovatelka Božena Němcová věnovala svou knihu Babička.[4]

Jednopatrový zámek má obdélníkový půdorys a v jeho podobě se nedochovaly výrazné slohové znaky.[2] Hlavní průčelí tvoří jednu stranu choustnické návsi a na protější straně na budovu navazuje zámecký park.[1]