Karel Josef Voračický z Paběnic

Narodil se jako syn Kryštofa Karla Voračického. Z otcova druhého manželství s Annou Markétou Kostomlatskou z Vřesovic († 1699) měl nevlastní sourozence Kryštofa Norberta, Antonii a Annu.

Sloužil jako panoš u dvora císaře Josefa I. a v mládí krátce sloužil v císařské armádě. Vyznamenal se účastí ve válce o španělské dědictví, jeho zásluhy odměnil císař Josef I. prstenem, který sňal ze své ruky. V letech 1705–1712 byl radou apelačního soudu a v letech 1716–1727 zastával úřad hejtmana Bechyňského kraje. Dne 28. listopadu 1726 byl císařským diplomem povýšen do hraběcího stavu.

Vlastnil panství Božejov, Chvatěruby, Myslov, Choustník a Kozárovice.

Zámek Chvatěruby

Jeho manželka Marie Konstancie Šporková do manželství přinesla panství Choustník v jižních Čechách. Potomkům Karla Josefa Voračického zámek patřil až do roku 1843, kdy jej koupil hrabě Evžen Vratislav Netolický.[1]

Na chvatěrubský zámek pak vnesla honosnější způsob života, pro který však již tamní starý hrad nedostačoval. Proto Karel Josef roku 1717 požádal křižovnického vicemistra, aby mu dovolil v klášterní skále nalámat 500 sáhů kamene na novou stavbu. Jižní a východní strana zámku byly zbořeny a ke zbylému mohutnému zdivu byl přistavěn nový zámek barokního stylu. Karel Josef se však při přestavbě velmi zadlužil a nebyl schopen ji dokončit a začal zámek zanedbávat. 4. července 1752 vichřice shodila velkou část zámecké střechy.[2] V roce 1816 nechal nový majitel chvatěrubského panství z opuštěné zchátralé budovy vytrhat kamenné ostění dveří i oken a převezl je do Panenských Břežan. Potom už ani domácí obyvatelstvo stavbu nešetřilo a odnášelo z ní, co se dalo.