Childebert III.

I když byl králem roi fainéant,[2] pouhou loutkou ovládanou majordomem královského paláce Pipinem II. Prostředním[1] přesto jeho veřejná soudní shromáždění ukazovala, že dělal rozhodnutí z vlastní vůle a to dokonce i proti klanu Arnulfingů. Jeho syn Dagobert III. ho následoval na královském trůnu.[3] Je možné, i když málo pravděpodobné, že jeho synem byl i Chlothar IV.[1][4] Téměř celý život strávil v královské vile patrně v Le Pecq v départmentu Oise.[5] V roce 708, během jeho šestnáctileté vlády, biskup z Avranches svatý Aubert, založil klášter Mont-Saint-Michel (podle legendy na popud archanděla Michaela).[6]

Zemřel v Saint-Étienne a stejně jako jeho bratr Chlodvík IV.[1] byl pohřben v benediktinském klášteře v Choisy-au-Bac poblíž Compiègne. Jeho sarkofág byl pravděpodobně zničen Normany v letech 895 a 896. Během revolučního rabování kostela v roce 1793 byly i další královské hrobky poškozeny. Objevené ostatky byly uloženy na obecním hřbitově, bez možnosti průzkumu, zda se jednalo o ostatky krále Childeberta.

Po jeho smrti 23. dubna 711 se začala jižní Galie osamostatňovat. Burgundsko pod vedením biskupa Savarika z Auxerre, Akvitánie pod vedením vévody Odona Akvitánského a Provence pod vedením Antenora z Provence.