Pipinovci

Jména Pipin a Arnulfing jsou konvence odrážející tvrzení, že rodina vysledovala svůj původ od dvou současníků, Arnulfa z Met a Pipina z Landenu, prostřednictvím manželství Arnulfova syna Ansegisela a Pipinovy ​​dcery Beggy.[2] Opakování jména Pipin v rodině vedlo anonymního autora análů Annales Mettenses priores k označení rodiny jako Pipinovci.[3] V užším slova smyslu jsou Pipinovci potomci Pipina z Landenu, Arnulfové potomci Arnulfa z Met. Oba rody se překrývají pouze v osobě Pipina II. Prostředního, syna Ansegisela a Beggy a jeho potomků.[1]

Od konce 8. století byl vzestup Pipinovců velmi rychlý, merovejští králové byli vylíčeni jako rois fainéants („líní králové“), jako pouhé loutky v rukách majordomů dynastie Pipinovců.[4] Po vítězství Pipinovců v bitvě u Tertry v roce 687 rozšířil Pipin II. Prostřední svůj vliv na Neustrii. Po jeho smrti v roce 714 následovaly roky občanské války mezi jeho nástupci. V roce 718 převzal kontrolu nad Austrasií a Neustrií jeho mladší syn Karel Martel.[5] Jeho potomci byli prvními Karlovci. Potomci Karlova bratra Childebranda jsou naopak známí jako Nibelungidové.[6]

Nejvýznamnější majordomové z dynastie Pipinovců:

• Pipin I. Starší – austrasijský majordomus 615–629, 639–640, zakladatel dynastie
• Pipin II. Prostřední – austrasijský majoromus 676–714
• Karel Martel – majordomus Austrasie a Neustrie 714–741, faktický vládce franské říše

• Pipin I. Starší (cca 580 – 640) + Itta Idoberga (svatá Iduberga)
  • Grimoald Starší (616?–657)
    • Childebert Adoptovaný (650?–662)
  • svatá Gertruda (cca 626 – 659)
  • svatá Begga (620?–691/693) + Ansegisel, syn sv. Arnulfa z Met
    • Pipin II. Prostřední (635?–714)
      • Drogo z Champagne († 708)
        • sv. Hugo z Rouenu
      • Grimoald Mladší († 714)
        • Theudoald (708?–741?)
      • Karel Martel (688?–741)
        • Karloman (706/716–754)
        • Pipin III. Krátký – zakladatel dynastie Karlovců