Chufuova pyramida

Pyramida má v současnosti rozměr základny 230,38 × 230,38 m[2], její současná výška je 138,8 [3] m, i když původně byla ještě o 2 m na každé straně delší a o 9 m vyšší. Sklon pyramidy je přibližně 51°50´.

Až do 80. let 19. století byla nejvyšší lidskou stavbou na světě^[zdroj?!]. Zabírá plochu 5,15 hektarů. Chybějící špička, kazící dojem dokonalého jehlanu, je zřejmá na první pohled – díky tomuto defektu byla za druhé světové války na vrcholu pyramidy protiletecká pozorovatelna. Jedná se o druhou nejobjemnější stavbu[pozn. 1] na světě – původní objem celé stavby činil asi 2 433 400 m³. Na celou stavbu bylo použito přibližně 2,3 milionů kusů kamenných bloků, z nichž každý váží od 2,5 do 15 tun.[4]

Vnitřní struktury Chufuovy pyramidy. Vnitřní a vnější linie zobrazuje současný a původní tvar.
1. Původní vstup, 2. Tunel lupičů (turistický vstup), 3, 4. Sestupná chodba, 5. Spodní komora pod úrovní terénu, 6. Vzestupná chodba, 7. Královnina komora a související šachty, 8. Horizontální chodba, 9. Velká galerie, 10. Králova komora a související šachty, 11. Svislá šachta

Při jednom z přeletů nad Gízou pilot britských vojenských vzdušných sil v roce 1940 pořídil fotografii[5] Velké pyramidy, ze které je patrné, že pyramida má nikoliv 4, ale 8 stěn. Každá ze 4 hlavních stěn je středem od úpatí k vrcholu souměrně rozdělena. Tato skutečnost je vidět primárně ze vzduchu a výjimečně je v určitých okamžicích během dne v závislosti na pohybu Slunce.[6]

Tento jev byl pozorován již v 19. století. Stěna je na každé straně konkávní zhruba o 0,5° až 1°.[7] U většiny pyramid v Egyptě se tento specifický tvar nevyskytuje.[8] u Menkaureovy pyramidy je však nepatrně vidět.

Podle záznamů historika Hérodota pracovalo na stavbě v tříměsíčních intervalech okolo sta tisíc otroků po dobu asi 20 let.[2] Dnes se odborníci shodují, že na stavbě pracovalo něco přes 30 tisíc dělníků, někteří mluví dokonce o pouhých 10 tisících – ne však otroků, ale rolníků a kvalifikovaných dělníků, pro něž bylo v blízkosti pyramidy zřízeno dokonce i sídliště s několika tisíci domy.[9][10][11] Nicméně při množství prací potřebných k postavení takovéto stavby bylo nezbytné uložit denně na své místo cca 800 t materiálu (při stavbě trvající 20 let). Mnozí badatelé poukazují na mistrnou přesnost doprovázející tuto stavbu a existují pochyby o skutečné délce, období i technice výstavby.[10]

Další nezodpovězená otázka je vlastní technologie stavby, kde se spekuluje o možnostech užití zvedacích nástrojů nebo použití ramp. Použití zvedacích nástrojů podporoval i Hérodotos, ale tato technologie by byla pomalá a vyžadovala by mnoho lidí, použití ramp je mnohem pravděpodobnější, ale má také háček, a to délku ramp při postupující výšce pyramidy.

Celá tato stavba byla postavena pravděpodobně jako hrobka krále Chufua, proto je v ní vytesána také pohřební komora. Tato komora je, oproti předchozím obdobím, kdy byla vždy pod úrovní země, vytesána v samém nitru pyramidy. Není pouze jedna - jak je obvyklé, ale tři - umístěné v různých výškách přibližně nad sebou (jedna z nich je pod úrovní pyramidy). To díky postupu stavby pyramidy a obavám krále z předčasné smrti. Do pravé pohřební komory (třetí v pořadí, s rozměry 10,4 × 5,2 × 5,8 m) vede chodba, která navazuje na tzv. Velkou galerii, která je 45 metrů dlouhá a 8,5 metru vysoká. Její stěny jsou obloženy osmi vrstvami vápencových bloků tak, že vrchní vrstva překrývá spodní tak těsně, že vzniklou mezerou neprojde ani čepel nože.[11] Desky byly opracovávány pouze měděnými dláty, pískem a vodou. Zdi, strop a zatarasující bloky byly vystavěny z granitové žuly, která je velmi tvrdá. Nad pohřební komorou byly z obav architektů vytvořeny dutiny aby zmenšily tlak působící na strop pohřební komory. V pohřební komoře dodnes stojí sarkofág z jednoho kusu žulového kamene, který sem byl dopraven ještě před dokončením komory, poněvadž by kvůli své velikosti neprošel pozdějším vchodem. Královo tělo zmizelo už před mnoha sty lety (pravděpodobně již v období Střední říše), stejně jako pravděpodobně bohatá pohřební výbava.

V roce 2017 byla nad velkou galerií objevena pravděpodobná rozměrná dutina a také další menší dutina na severní straně pyramidy.[12]

Každou pyramidu obklopoval komplex staveb. Z těchto staveb se dodnes zachovaly jen zbytky zádušního chrámu a tři satelitní pyramidy, patřící zřejmě jeho manželkám. Pyramida byla během staletí poškozena lupiči, ale v 7. století př. n. l. byla opravena králi 26. dynastie. Po dobytí Egypta Araby, ji v roce 820 otevřel kalif Al-Monzun.[13] Na severní straně tak vznikl ve výšce 18 metrů dodnes používaný vchod.