Charles Louis Auguste Fouquet de Belle-Isle

Charles Louis Auguste Fouquet de Belle-Isle (22. září 1684, Villefranche-de-Rouergue - 26. ledna 1761, Versailles) byl francouzský vojevůdce a diplomat, který se účastnil řady válek, které Francie vedla v první polovině 18. století, a politicky se angažoval ve službách krále Ludvíka XV. Ve válkách o dědictví rakouské je jeho jméno spojeno s bavorsko-francouzskou okupací Prahy.

Charles Louis Auguste Fouquet de Belle-Isle
Narození22. září 1684
Villefranche-de-Rouergue
Úmrtí26. ledna 1761 (ve věku 76 let)
Versailles
DětiLouis-Marie Fouquet de Belle-Isle
RodičeLouis Fouquet
Vojenská kariéra
Hodnostmaršál Francie
Bitvyválky o rakouské dědictví
Vyznamenánírytíř Řádu svatého Ducha
rytíř Řádu sv. Michala
maršál Francie
rytíř Řádu zlatého rouna
Podpis
multimediální obsah na Commons

Život

Byl vnukem Nicolase Fouqueta, který působil jako superintendant financí za Ludvíka XIV. Po jeho pádu byla rodina v nemilosti. V raném věku vstoupil do armády, vyznamenal se již ve válce o španělské dědictví. V dalších válkách rychle stoupal v hodnostech, až se v roce 1740 stal francouzským maršálem. V roce 1727 ho Ludvík XV. jmenoval guvernérem Trojbiskupství (Trois-Évêchés), čímž mu byla svěřena správa tří důležitých pevností, Met, Toulu a Verdunu. Tuto funkci zastával až do své smrti. Nebyl jen schopným válečníkem, ale i diplomatem - účastnil se vyjednávání o postoupení Lotrinska Francii a stal se jedním z hlavních vládních poradců pro vojenské a diplomatické záležitosti. Patřil k válečné straně a přesvědčoval krále Ludvíka XV. a ministra Fleuryho, aby se Francie zapojila do války o rakouské dědictví podporou bavorského kurfiřta Karla Albrechta. Počátkem roku 1741 byl jmenován mimořádným vyslancem v Německu.

Francie nakonec Karla Albrechta podpořila i vojensky. Spojeným francouzsko-bavorským vojskům sice formálně velel Karel Albrecht, ale hlavní slovo měl Belle-Isle. Ten také podle vývoje situace rozhodl, že se nepotáhne na Vídeň, ale do Čech. Francouzsko-bavorské oddíly potom za pomoci Sasů dobyly a obsadily 26. listopadu 1741 Prahu. Koncem roku Belle-Isle odjel do Frankfurtu nad Mohanem, kde diplomaticky podporoval volbu Karla Albrechta za německého císaře. Když byla v následujícím roce Praha obležena rakouskými vojsky, převzal zde Belle-Isle opět velení francouzských oddílů. V beznadějné situaci se mu podařilo lstí vyvést převážnou část svých vojáků z obleženého města a uniknout do Chebu, i když vojsko bylo cestou značně zdecimováno vlivem počasí, útoků obyvatel i nemocí.[1]

Neúspěšná kampaň maršála zdiskreditovala, přestože jeho únik z Prahy byl všeobecně obdivován. Další neštěstí ho postihlo, když byl na cestě do Berlína přes Hannover zajat Angličany. Byl nucen zůstat rok v Anglii, navzdory požadavkům Ludvíka XV. i císaře Karla VII. Během dalších válek v letech 1746–47 byl Belle-Isle velitelem armády v Piemontu na alpské hranici. Přes některé neúspěchy se mu podařilo odrazit rakousko-italskou invazi do Provence a vytlačit boje zpět do Lombardie. V posledních letech svého života byl na dvoře Ludvíka XV. ministrem války a prováděl reformy důstojnického sboru.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Charles Louis Auguste Fouquet de Belle-Isle na francouzské Wikipedii a Charles Louis Auguste Fouquet, duc de Belle-Isle na anglické Wikipedii.

  1. KŘÍŽEK, Leonid. Francouzi, Bavoři a Sasové v Čechách 1741-1743.. Militaria - www.militaria.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.