Charles Conrad
Charles „Pete“ Conrad, Jr. (2. června 1930 Filadelfie, Pensylvánie, USA[1] – 8. července 1999 Ojai, Kalifornie) byl americký astronaut, který létal do vesmíru v rámci programů Gemini, Apollo a Skylab, byl třetím člověkem na Měsíci.
| Charles „Pete“ Conrad, Jr. | |
|---|---|
 | |
| Astronaut NASA | |
| Státní příslušnost | Spojené státy americké |
| Datum narození | 2. června 1930 |
| Místo narození |  Filadelfie, USA |
| Datum úmrtí | 8. července 1999 (ve věku 69 let) |
| Místo úmrtí | Kalifornie, USA |
| Předchozí zaměstnání | zkušební pilot |
| Čas ve vesmíru | 49d 03h 38m |
| Kosmonaut od | 1962 |
| Mise | Gemini 5, Gemini 11, Apollo 12, Skylab 2 |
| Znaky misí |     |
| Kosmonaut do | 1974 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Mládí a výcvik
Po střední škole pokračoval ve studiích na Princetonské univerzitě, kde v roce 1953 získal titul leteckého inženýra. Téhož roku nastoupil k námořnictvu. Nejdříve prošel kurzem pro zkušební piloty na námořní základně Patuxent River a pak zde zůstal jako instruktor a technik.[2] Následovala služba na námořní základně Miramar v Kalifornii u 96. eskadry stíhačů. V roce 1962 byl přijat do druhé skupiny budoucích astronautů u NASA.
Byl ženatý a měl čtyři děti, tři chlapce a dceru.
Lety do vesmíru
Do vesmíru letěl čtyřikrát během let 1965–1973 a strávil zde 49 dní.
Poprvé letěl ve funkci druhého pilota s Gemini 5 v létě roku 1965. Odstartoval z kosmodromu na mysu Canaveral s velitelem lodě Leroyem Cooperem. Na orbitě se pokoušeli spojit s raketovým stupněm Agena. Přistáli v kabině na padácích na hladině Atlantiku poblíž Bermud.
Podruhé se do vesmíru dostal na lodi Gemini 11, tady už letěl jako velitel lodě a s ním jako pilot byl astronaut Richard Gordon. Start byl ze stejného kosmodromu, tentokrát se spojení na orbitální dráze s Atlas-Agena povedlo čtyřikrát, přistáli na hladině Atlantského oceánu jako při předchozím letu.
Potřetí letěl již v novém programu Apollo. Odstartoval v listopadu 1969 na lodi Apollo 12 jako velitel lodě, v posádce měl astronauty Beana a Gordona. Cílem mise bylo přistání na Měsíci. Společně s Beanem tam přistáli a také na něj vystoupili, Conrad se zde stal třetím člověkem na Měsíci.[2] V pořádku se vrátili na Apollo a odletěli po 10 dnech na Zemi. Přistáli na hladině Tichého oceánu.
Počtvrté odstartoval z mysu Canaveral na jaře roku 1973 na palubě kosmické lodě Skylab 2, opět jako velitel lodě. Letěl společně s Kerwinem a Weitzem na orbitální stanici Skylab 1, kde pracovali měsíc. Vrátili se na Zemi v oblasti Tichého oceánu 1300 km od San Diega.[3]
Po skončení letů
V roce 1974 z NASA i z vojenského námořnictva odešel a stal se viceprezidentem jedné ze společností v San Diegu v Kalifornii. Zemřel při havárii motocyklu, který sám řídil,[2] v Ojai v Kalifornii ve věku 69 roků. Pohřben je na Arlingtonském národním hřbitově. V roce 1980 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).
Odkazy
Reference
- VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 357.
- PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 427.
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Charles Conrad, s. 292.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Conrad na Wikimedia Commons - Na webu Space
