Apollo 12

Apollo 12, šestý pilotovaný let v programu Apollo, byl druhým, kdy lidé přistáli na Měsíci. Apollo 12 odstartovalo k Měsíci 14. listopadu 1969. Let byl označen v COSPAR jako 1969–099A[1], byl 35. letem kosmonautů z naší planety.

Apollo 12
Znak
Údaje o lodi
Hmotnost CSM 28 838 kg
LM 15 235 kg
Údaje o letu
Volací znak Velitelský modul: Yankee Clipper
Lunární modul: Intrepid
Členů posádky 3
Datum startu 14. listopadu 1969
16:22:00 UTC
Kosmodrom Kennedyho vesmírné středisko
Mys Canaveral, USA
Vzletová rampa LC 39A
Nosná raketa Saturn V
Délka letu 10 d 4 h 36 min 24 s
Počet oběhů Měsíce 45
Čas na dráze kolem Měsíce 88 h 58 min 11,52 s
Přistání na Měsíci 19. listopadu 1969
06:54:35 UTC
3° 0' 44,6" s.š. -23° 25' 17,65" v.d.
Oceán bouřek a Moře poznání
Čas na povrchu 31 h 31 min 11,6 s
Procházky po povrchu 1. 3 h 56 min 03 s
2. 3 h 49 min 15 s
Hmotnost vzorků 34,35 kg
Datum přistání 24. listopadu 1969
20:58:24 UTC
15° 47' j.š. 165° 9' z.d.
Fotografie posádky

Portrét posádky Apolla 12 (zleva: Conrad, Gordon a Bean)

Navigace
Předchozí Následující
Apollo 11 Apollo 13

Posádka

Základní posádka

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru.

Podpůrná posádka

Průběh letu

Apollo 12 odstartovalo 14. listopadu 1969 v 16:22 UTC ze startovací rampy 39-A z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Startovací komplex se skládal z nosné rakety Saturn V (výrobní číslo AS-507), velitelského modulu Yankee Clipper a lunárního modulu pojmenovaného Intrepid. Počasí v čase startu bylo zlé, nad kosmodromem visely nízké bouřkové mraky. V čase T +36 sekund do nosné rakety Saturn V udeřil blesk, nezpůsobil však žádné vážné komplikace, jen krátkodobě vyřadil dodávku elektrického proudu z palivových baterií. Navedení na oběžnou dráhu Země a její opuštění proběhlo bez problémů. Na oběžnou dráhu okolo Měsíce bylo Apollo 12 po třídenním přeletu navedeno manévrem LOI-1 dne 18. listopadu v 3:47 UT. Den poté po nevyhnutelných prověrkách (obava poškození LM po zásahu blesku) se lunární modul s dvojčlennou posádkou Conrad a Bean oddělil od mateřské lodě. Gordon zůstal v mateřské lodi kroužící po orbitě Měsíce. V čase 5:45:40 UT lunární modul Intrepid přešel na sestupnou dráhu. Brzdící manévr zakončilo hladké přistání v 6:54:36 UT.

Alan Bean, Charles Conrad se odráží v Beanově hledí.

Místo přistání

Cílem lunárního modulu Intrepid bylo přistání na rozhraní Mare Cognitum (Moře poznané) a Mare Insularum (Moře ostrovů). Toto místo nebylo vybráno náhodně – nacházelo se v blízkosti místa přistání sondy Surveyor 3.[2] Tato sonda dva roky před Apollem 12 na Měsíci měkce přistála a odeslala na Zemi více než 6300 snímků. Její činnost skončila po 14 dnech. Astronauti z Apolla 12 měli vyhledat již nefunkční sondu a odebrat z ní kameru a vzorky kabelu. Úkol splnili, protože přistáli pouze 180 metrů daleko. Ze sondy po pořízení fotografií odmontovali potřebné díly a odvezli je na Zem. Conrad se při svém výstupu stal třetím člověkem, který vstoupil na Měsíc, Bean byl čtvrtý. Posádka vztyčila v místě přistání vlajku USA, odebrala vzorky hornin, instalovala sadu vědeckých přístrojů, absolvovala několik výstupů.

Návrat

LM odstartoval z povrchu Měsíce 20. listopadu odpoledne, spojil se s velitelskou sekcí a oba kosmonauti do ní přestoupili. Pak byl Intrepid poslán na Měsíc, kde zanikl v oblasti Oceánu bouří. Dopad byl využit pro měření otřesů povrchu. Po 72 hodinách zpátečního letu, zpestřeného úmyslným vypnutím spojení kosmonauty s Houstonem (chtěli mít klid) přistála celá trojice ve velitelském modulu na Zemi, resp. na hladině Tichého oceánu s pomocí padáku. Vyzvedla je odtud čekající loď Hornet.[3] Poté strávili kosmonauti tři týdny v karanténě.[4]

Citát
„ Whoopie! Man, that may have been a small one for Neil, but that's a long one for me. Jupí! Člověče, pro Neila možná mohl být malý, ale pro mě je pořádný. “
— Pete Conrad po svém vkročení na povrch Měsíce.

Odkazy

Reference
  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 326.
  2. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Fra Mauro, s. 110/42.
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Charles Conrad, s. 292.
  4. Encyklopedie kosmonautiky, str.327

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.