Rada pro lidská práva

Rada pro lidská práva (anglicky Human Rights Council, zavedená zkratka HRC nebo UNHRC) je jedním z nejvýznamnějších orgánů Organizace spojených národů a pomocným orgánem jeho Valného shromáždění. Je nástupkyní Komise pro lidská práva, kterou nahradila roku 2006 na základě rezoluce Valného shromáždění. Má 47 členů, které volí Valné shromáždění na tři roky ze svého středu. Rada dohlíží na dodržování lidských práv ve světě a podává o situaci v jednotlivých zemích zprávy. Zaměřuje se mimo jiné na svobodu shromažďování a spolčování, svobodu slova, svobodu vyznání, ženská práva, práva sexuálních menšin a práva rasových a etnických menšin.

Rada pro lidská práva
Vznik15. března 2006
SídloŽeneva, Švýcarsko
Členové47 členských států
Oficiální webwww.ohchr.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zasedací místnost v Paláci národů v Ženevě

Vnitřní organizace

Členové rady jsou voleni tajným hlasováním Valného shromáždění na tři roky. Úroveň dodržování lidských práv v dané zemi nemá zásadní vliv na to, jestli může být země členem Rady pro lidská práva, opakovaně se tak stává, že do Rady jsou zvoleny státy jako Čínská lidová republika, Saúdská Arábie nebo Kuba které patří ke státům, které jsou často kritizovány pro porušování lidských práv. Každý rok se část obmění. Stejně jako v jiných orgánech jsou křesla trvale rozdělena podle regionů OSN: třináct členů je z Afriky, třináct z Asie, šest z „východní Evropy“, osm z Latinské Ameriky a Karibiku a sedm ze skupiny západní Evropy a zbytku světa. Rada může dvěma třetinami hlasů pozastavit členská práva členskému státu Rady, který hrubě porušuje lidská práva. Česká republika byla členským státem v letech 2006–2007 (část prvotních členů byla zvolena na kratší období, aby se státy obměňovaly postupně) společně s Polskem, v letech 2012–2014 s Rumunskem, a v letech 2019–2021 s Bulharskem.

Činnost

Rada pro lidská práva se schází třikrát do roka, v březnu, červnu a září. Zabývala se již situací mj. v Barmě, Guineji, Íránu, Kyrgyzstánu, Libyi, Pobřeží slonoviny, Severní Koreji, na Srílance a v Sýrii. V minulosti byla kritizována představiteli OSN, Evropské unie, Kanadou a Spojenými státy americkými za nepřiměřené řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Vláda George Bushe HRC bojkotovala. Od roku 2009 naopak Spojené státy představují v Radě vůdčí roli.

Události

20. června 2018 Spojené státy oznámily odchod z Rady poté, co chod rady opakovaně kritizovaly pro „chronickou zaujatost“ proti Izraeli. Staly se tak první zemí, která Radu opustila dobrovolně.[1][2] USA byly členem pro období 2016–19.[3]

8. dubna 2022 bylo rozhodnutím Valného shromáždění OSN vyloučeno z Rady Rusko na základě evidence řady případů mučení a vražd ukrajinských civilistů příslušníky ruské armády v průběhu ruské invaze na Ukrajinu.[4][5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku United Nations Human Rights Council na anglické Wikipedii.

  1. USA oznámily odchod z Rady OSN pro lidská práva | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. (česky)
  2. USA odcházejí z Rady OSN pro lidská práva. Je to pokrytecká organizace nehodná svého názvu, tvrdí. Aktuálně.cz. 2018-06-19. Dostupné online [cit. 2018-06-20]. (česky)
  3. Membership of the Human Rights Council by regional groups 2017
  4. Rusko bylo vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva. ‚Váleční zločinci tam nemají co dělat,‘ uvedl Kuleba. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-04-07]. Dostupné online. (česky)
  5. Valné shromáždění OSN vyloučilo Rusko z Rady pro lidská práva. iDNES.cz [online]. 2022-04-07 [cit. 2022-04-07]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.