Suntar-Chajata

Suntar-Chajata (rusky Сунтар-Хаята z jakutského Сунтар - hluboká řeka a Хаята - pohoří [1]) je horský hřbet na východní Sibiři. Bývá buď považován za součást Verchojanského pohoří, nebo za samostatný horský systém. Má středohorský ráz, jeho nejvyšším bodem je hora Mus-Chaja, vysoká 2959 metrů. Pohoří tvoří rozvodí mezi Severním ledovým (řeky Lena a Indigirka) a Tichým oceánem (Urak, Ochota a další). Tvoří také hranici mezi Chabarovským krajem a Republikou Sacha.

Suntar-Chajata
Сунтар-Хаята
Modřínový porost v kolymské oblasti

Nejvyšší bod2 959 m n. m. (Mus-Chaja)
Délka450 km
Šířka60 km
Rozloha25 000 km²

Nadřazená jednotkaVýchodosibiřská vysočina, Verchojanské pohoří (viz text)
Sousední
jednotky
Čerského hřbet, Ojmjakonská plošina, Džugdžur, Verchojanské pohoří (viz text), Kolymské pohoří

SvětadílAsie
StátRusko Rusko

Geomorfologické provincie a nejdůležitější řeky na Sibiři
PovodíIndigirka, Lena, Ochota
Souřadnice62°36′ s. š., 140°53′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Většinu pohoří pokrývá tundra. Hranice lesa je ve výšce přibližně 1 300 metrů nad mořem, níže je východosibiřská mechová tajga, tvořená převážně modřínem dahurským (Larix gmelinii), při hranici lesa rostou porosty borovice zakrslé (Pinus pumila).

Horopis

Nejvyšší vrcholy

PořadíNázevNadmořská výška (m)Obtížnost výstupuMasiv [1]Horský uzel [1]poloha
1Mus-Chaja [1]29591B, 2AseverníMus-Chaja62°36′35″ s. š., 140°56′19″ v. d.
2Berill [1]29341B, 2AcentrálníBerill62°23′45″ s. š., 141°19′36″ v. d.
3Rakovskogo [1]28881B, 2A, 2BjižníJudomský hřbet62°12′34″ s. š., 141°19′56″ v. d.
4Moskovskaja Olympiada [1]28392AcentrálníBerill62°25′31″ s. š., 141°18′59″ v. d.
5Nikišova [1]28201B, 2Acentrálnírozvodí Delkju - Azejkan62°18′46″ s. š., 141°25′27″ v. d.
6Demokratičeskaja Rossija [2]28192AjižníJudomský hřbet62°2′41″ s. š., 141°22′8″ v. d.
7281028102AjižníJudomský hřbet62°9′56″ s. š., 141°18′34″ v. d.
7Pik Moskovskij [2]28101BcentrálníBerill62°22′48″ s. š., 141°20′3″ v. d.
9Soguru-Chaja [1]27982AjižníJudomský hřbet62°4′4″ s. š., 141°20′50″ v. d.
10Palatka [1]27971B, 2AseverníPalatka62°43′22″ s. š., 140°37′56″ v. d.
10279727972AseverníMus-Chaja62°34′4″ s. š., 140°51′21″ v. d.

Zalednění

V pleistocenních glaciálech pokrývalo pohoří Suntar-Chajata, spolu s okolními pohořími, štítové zalednění kordillerského typu. Tento štítový ledovec zřejmě obkružoval celé Ochotské moře a stékal až k jeho pobřeží, sněžná čára byla velmi nízko.[3] Plocha štítového ledovce pokrývajícího pohoří Suntar-Chajata, Verchojanské a Čerského, byla 1 240 000 km2.[4]

V dnešní době se v pohoří nachází už pouze horské zalednění. Celkem je zde 208 ledovců o celkové ploše 201,6 km2. Největší z nich dosahuje délky 7,2 km a plochy 7,5 km2, většinou však mají délku do 3 km. Nadmořská výška sněžné čáry se pohybuje mezi 2230 a 2440 metry nad mořem, její střední hodnota je 2350 m n. m. Splazy ledovců dotékají nejčastěji do výšky 2120 m n. m.[5]

Celé pohoří je v oblasti souvislého permafrostu. Při vodních tocích jsou v některých místech rozsáhlé naledě.

Největší ledovce pohoří [1]

NázevDélka (km)Plocha (km2)MasivHorský uzelpoloha
bezejmenný (147)7,27,5jižníJudomský hřbet62°4′ s. š., 141°20′ v. d.
Palatka5,44,4severníPalatka62°44′ s. š., 140°38′ v. d.
Berill5,36,9centrálníBerill62°23′ s. š., 141°17′ v. d.
bezejmenný (148)5,23,9jižníJudomský hřbet62°4′ s. š., 141°22′ v. d.
Bolšoj Mus-Chaja4,94,3severníMus-Chaja62°36′ s. š., 140°54′ v. d.

Odkazy

Reference

  1. SEDOV, R.V. Chrebet Suntar-Chajata. Severo-vostok Rossii. Moskva: Sovětskij sport, 2001. Dostupné online. S. 352. (rusky)
  2. CHARČENKO, A.F. Zpráva o pěším a vodním pochodu 6. kategorie, provedeném v červenci-srpnu roku 1990 skupinou turistů Krasnogvardějského RTK Moskva po Jakutsku v oblasti hřebenů Suntar-Chajata a Judomského [online]. Moskva: www.skitalets.ru, 2006 [cit. 2012-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-03. (rusky)
  3. GROSSWALD, Mikhail G. Late-Weichselian Ice Sheets in Arctic and Pacific Siberia. Quaternary International. 1998, čís. 45–46, s. 3–18. (anglicky)
  4. MARCINEK, Joachim. Gletscher der Erde. Leipzig: Edition Leipzig, 1984. S. 214. (německy)
  5. DOLGUŠIN, L.D.; OSIPOVA, G.B. Ledniki. Moskva: Mysl, 1989. S. 447. (rusky)

Literatura

  • SLEPCOV, I. Chrebet Suntar-Chajata [online]. Sankt Petěrburg: www.skitalets.ru, 2001 [cit. 2012-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-28. (rusky)
  • GAMOV, A.G. Otčet o pěšechodnom turistickom putešestvii pjatoj kategorii složnosti po južnoj Jakutii [online]. Gorkij: Gorkovskij oblastnyj sovět po turismu i ekskursijam, 1975 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (rusky)
  • MASLOV, D. Po kriogenommu nagorju. Pěškom i po vodě (31.07.2009 - 19.08.2009) [online]. butter-walk.narod.ru, 2010 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.