Cháchov

Cháchov je zaniklá středověká vesnice, která stávala v jihozápadním cípu katastrálního území Rokycany. Osídlena byla od druhé poloviny třináctého století do patnáctého století, kdy zpustla a nebyla obnovena. Pozůstatky vesnice jsou od roku 2015 chráněny jako kulturní památka.[1]

Cháchov
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecRokycany
OkresRokycany
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°42′18″ s. š., 13°33′22″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíRokycany (30,98 km²)
Nadmořská výška490 m n. m.
Cháchov
Další údaje
Kód památky105566 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice zněl původně snad Háchov a byl odvozen pravděpodobně ze jména Havel, respektive jeho zkratek Hach, Hácha nebo Hašek. V písemných pramenech se objevuje ve tvarech: Chachow (1379, 1412), Chachov (1454) a w Chachowie (1545).[2]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379. Podle archeologických nálezů ves vznikla pravděpodobně už ve druhé polovině třináctého století, ale většina nalezené keramiky pochází ze čtrnáctého až první poloviny patnáctého století.[3]

Podle zprávy z roku 1379 platil pan Vilém ze svých vesnic Cháchov a Mokrouše generální berni ve výši devět hřiven stříbra.[4] Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století vesnici vlastnil Jenec z Čachrova, který ji v roce 1412 prodal pražské kapitule.[5] Roku 1420 byl Cháchov mezi vesnicemi, které král Zikmund Lucemburský zastavil Bohuslavovi z Rýzmberka a z Janovic.[6] Někdy během husitských válek nebo v době válek za krále Jiřího z Poděbrad vesnice zpustla.[3] Roku 1493 sice patřila Mikuláši a Janovi Bohuchvalům z Hrádku, ale byla uváděna jako pustá. Další zápisy o pusté vsi Cháchov pochází z let 1542 a 1545.[4]

Popis

Vesnice stávala na severním úpatí vrchu Maršál ve Švihovské vrchovině.[4] Měla trojúhelníkový nebo lichoběžníkový půdorys a domy obklopovaly ústřední náves. Podle terénního průzkumu v ní stálo devět usedlostí, a řadila se tak ke středně velkým vesnicím.[7] Šířka usedlostí se pohybovala od 35 do 45 metrů.[8] Domy měly nejspíše dřevohlinitou konstrukci, která stávala na kamenné podezdívce, ale některé objekty byly zděné a v jejich konstrukci se kromě kamene uplatňovaly cihly.[3] V severovýchodní části vsi snad stával hospodářský dvůr.[8]

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-23]. Identifikátor záznamu : Zaniklá ves Cháchov. Chyba ve výrazu: Chybí operand pro + Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ Chyba ve výrazu: Chybí operand pro +.
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Cháchov, s. 3–4.
  3. VAŘEKA, Pavel; BURAČINSKÁ, Miroslava; ROŽMBERSKÝ, Petr; VESELÁ, Renata. Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku. Příprava vydání Pavel Vařeka, Petr Rožmberský. Díl II. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2008. 146 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87170-03-8. Kapitola Zaniklá ves Cháchov, s. 25. Dále jen Archeologie zaniklých vesnic II (2008).
  4. Archeologie zaniklých vesnic II (2008), s. 3.
  5. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. S. 266. Dále jen Sedláček (1893).
  6. Sedláček (1893), s. 63.
  7. Archeologie zaniklých vesnic II (2008), s. 24.
  8. Archeologie zaniklých vesnic II (2008), s. 23.

Literatura
  • VAŘEKA, Pavel; BURAČINSKÁ, Miroslava; ROŽMBERSKÝ, Petr; VESELÁ, Renata. Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku. Příprava vydání Pavel Vařeka, Petr Rožmberský. Díl II. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2008. 146 s. ISBN 978-80-87170-03-8. Kapitola Zaniklá ves Cháchov, s. 3–25.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.