Gestaltismus
Tvarová psychologie (též gestalt psychologie, gestalt principy nebo gestaltismus) prosazuje zásadu tzv. celostnosti.
Vystupuje proti orientaci psychologických laboratoří na vyčleňování jednoduchých elementů prožívání a chování, tedy proti tzv. elementové psychologii, hodlající vyčlenit určité základní jednotky (např. reflexy) a z nich pak jaksi skládat větší celky.
Tvarová psychologie tvrdí, že elementy jsou jen výsledkem umělé abstrakce a konstrukce. Psychologická realita se vyznačuje přirozenými celky fungujícími vždy v organických souvislostech. Vše živé směřuje k tvarům, celkům, formám, a touto tendencí se řídí vnímání, myšlení, chování i usilování vůle.
Etymologie
Gestaltismus vznikl z německého výrazu Gestalt, jenž je do češtiny překládán jako podoba, tvar, celek, struktura, útvar. V současnosti je název používán v původní německé formě. Tento směr vznikl jako reakce na elementarismus: kladl důraz na odlišnost kvality celku jako pouhého sumáře jednotlivých kvalit, které obsahuje. „Celek je víc než suma částí a celky nelze vždy vykládat z částí.“ (Köhler prováděl pokusy na šimpanzích v uzavřené místnosti, kde byl také umístěn banán jako pozitivní odměna. Banán byl však položen dostatečně vysoko, tak aby na něj nedosáhli jednoduchým způsobem).
Představitelé
Gestalt zákony
- Zákon blízkosti – tendence vnímat podobné objekty jako skupiny nebo série
- Zákon podobnosti – smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po skupinách
- Zákon pokračování/směru – v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním
- Zákon výstižnosti (Prägnanz) – tendence vidět nejjednodušší tvar
- Zákon dobrého tvaru – tendence doplňovat obrazce
- Vnímání figury a pozadí – schopnost mysli zaměřit pozornost na smysluplný tvar a ignorovat zbytek
- Konstantnost velikosti – schopnost vnímání perspektivy
