Carl Oberg

Carl Albrecht Oberg (27. ledna 1897, Hamburk – 3. června 1965, Flensburg) byl německý válečný zločinec a důstojník Waffen-SS a policie v hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS und Polizei během druhé světové války. Nechvalně proslulým se stal díky svému působení jako vyšší šéf SS a policie ve Francii.[1]

Carl Oberg
Carl Oberg v Paříži (1943)
Narození27. leden, 1897
Hamburk, Německé císařství
Úmrtí3. červen, 1965
Flensburg, Německo
Vojenská kariéra
HodnostSS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS und Polizei
Složka Reichsheer
Ordnungspolizei (do roku 1945)
Waffen-SS (do roku 1945)
JednotkaFeldartillerie Regiment Nr. 24
Feldartillerie Regiment Nr. 45
VelelVyšší šéf SS a Policie ve Francii
VálkyPrvní světová válka
Druhá světová válka
VyznamenáníŽelezný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
multimediální obsah na Commons

Mládí a první světová válka

Carl Oberg se narodil 27. ledna roku 1897 v Hamburku jako syn profesora medicíny. Po dokončení vzdělání a získání maturity vstoupil v srpnu roku 1914 do armády, kde byl zařazen v hodnosti Fähnrich (praporčík) ke 24. pluku polního dělostřelectva (Feldartillerie Regiment Nr. 24). Zde sloužil až do srpna následujícího roku.

Jeho dalším postem se stal 45. pluk polního dělostřelectva (Feldartillerie Regiment Nr. 45), kde sloužil až do konce války. Válku ukončil v hodnosti Leutnant (poručík) a získal oba stupně Železného kříže.

Poté, co bylo po prohrané válce Německo nuceno zredukovat svou armádu, vstoupil Carl Oberg do řad jednotek Freikorps a účastnil se také Kappova puče v roce 1920.

V letech 1942 až 1944 velel Oberg německým policejním jednotkám ve Francii (včetně SD a gestapa), které poté převzal plukovník SS Helmut Knochen. Oberg ve Francii vedl protižidovské akce a boj proti hnutí odporu.

Byl také zodpovědný za „konečné řešení židovské otázky ve Francii“. Tato akce vyústila v deportaci 75 000 Židů do vyhlazovacích táborů v Německu a Polsku.[2]

V roce 1945 byl zadržen americkými vojáky v jedné tyrolské vesnici. V roce 1946 byl nejprve ve Wuppertalu odsouzen k trestu smrti. Poté byl předán do Francie, kde byl za válečné zločiny 9. října 1954 odsouzen ke stejnému trestu. V roce 1958 mu byl trest změněn na doživotí. 28. listopadu 1962 byl Carl Oberg společně s Helmutem Knochenem po amnestii prezidenta de Gaulla propuštěn na svobodu. Poté až do své smrti žil ve Flensburgu.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Významná vyznamenání
  • Listopad 1935 – leden 1937. SS-Standartenführer 22. SS-Standarte, "Mecklenburg", Schwerin[3]
  • leden 1937 – prosinec 1938. SS-Standartenführer a Stabsführer SS-Abschnitt IV, Hannover.[4]
  •  ?? (nejpozději květen 1942) – duben 1943. SS-Brigadeführer a Generalmajor der Polizei[5]
  • listopad 1939 – srpen 1941. SSPF "Radom"[6]
  • květen 1942 – listopad 1944. HSSPF "Frankreich"[5]

Poznámka

Další varianty psaní jména v literatuře jsou (částečně je také sám používal): Karl Albrecht Oberg, Carl-Albrecht Oberg, Karl Oberg.

Reference
  1. Ruth Bettina Birn: Die Höheren SS- und Polizeiführer. Himmlers Vertreter im Reich und in den besetzten Gebieten., Düsseldorf 1986, S.341
  2. Simkin, John. Carl Oberg: Nazi Germany [online]. [cit. 2009-02-20]. (Spartacus Educational Website). Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-16.
  3. Yerger, Mark C. Allgemeine-SS. Atglen, PA: Schiffer Publishing, 1997.
  4. Yerger, p 123-124
  5. Yerger, p 51
  6. Yerger, p 55

Externí odkazy

Literatura
  • Ulrich Lappenküper Der "Schlächter von Paris". Carl-Albrecht Oberg als Höherer SS- und Polizeiführer in Frankreich (1942–1944) in: Deutschland und Frankreich im Krieg (Nov. 1942 – Herbst 1944). Okkupation, Kollaboration, Résistance Hg. S. Martens, M. Vaisse, Bonn: Bouvier, 2000 (s 129-143)
  • Die faschistische Okkupationspolitik in Frankreich (1940–1944) Dokumentenauswahl. Hg. und Einl. Ludwig Nestler. Berlin: Deutscher Verlag der Wissenschaften, 1990 (Orts-, Personenregister) ISBN 3-326-00297-1 (zahlreiche Einträge im Index)
  • Hermann Weiß (Hrsg.): Biographisches Lexikon zum Dritten Reich, Frankfurt 2002 ISBN 3-596-13086-7
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.