Burušaskí

Burušaskí neboli chadžuná je izolovaný jazyk, kterým mluví Hunzové (také zvaní Burúšové) v horských údolích pohoří Karákóram.

Původ jazyka je dosud záhadou. Používání dvacítkové početní soustavy a ergativu má s burušaskí společné baskičtina, takže se uvažuje o společných kořenech, sahajících do doby před deseti tisíci lety.[2][3] Existuje teorie o Dené-kavkazské jazykové rodině, kam patří kromě burušaskí a jazyka Basků také čínština, adygejština, ketština na Sibiři a severoamerické jazyky na-dené.[4] Jiní vědci odvozují původ burušaskí od jazyka starověkých Frygů.[5][6]

Podstatná jména mají v burušaskí čtyři rody: mužský, ženský, střední pro zvířata a věci a čtvrtý rod je určen pro abstraktní pojmy. Od indoevropských jazyků se liší používáním přivlastňovacích předpon. Jazyk má 38 forem množného čísla.[7]

Každé ze tří údolí — Hunza, Nágar a Veršikvár (zvané také Jasin) — má vlastní dialekt.

Burušaskí nemá vlastní písmo, k zápisu se obvykle používá urdská abeceda.