Pyroluzit

• Sekundární – hojný produkt oxidace železných rud s obsahem Mn nebo primárních Mn-rud. Běžně změnou manganitu.
• Sedimentární – sráží se v bažinách a jezerech, na dně oceánů tvoří konkrece.
• Hydrotermální – nízkoteplotní fáze rudních žil.

MnO₂ se dá získat spalováním manganistanu draselného za uvolňování kyslíku.

Dendritický pyroluzit

Krystaly jsou velmi vzácné, dlouze nebo krátce prizmatické souběžně s [001], čtvercového průřezu. Nejčastěji tvoří agregáty celistvé, vláknité, nebo hroznovité či povlaky, dendrity, hlízy a krápníky. Vzácně i drúzy mikroskopických krystalů. Dendritické uzavřeniny pyroluzitu v chalcedonu se nazývají mechový achát.

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–6,5 (2 zemitý), hustota 5 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {110}, lom nerovný, hořlavý.
• Optické vlastnosti: Barva: šedá až černá, někdy kovově modré náběhové barvy. Lesk kovový, polokovový, matný, průhlednost: opakní, vryp kovově černý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Mn 63,19 %, O 36,81 %. Před dmuchavkou se netaví. Rozpustný v HCl, při reakci uniká chlór.

• polianit – Vzácně se vyskytující vykrystalizovaný pyroluzit. Dříve se mělo zato, že se jedná o dva různé minerály. V současnosti již neplatný název.

• antimonit, manganit, psilomelan

• manganit, hollandit, hausmannit, braunit, chalkofanit, limonit, goethit, hematit, aj.

• Manganová ruda – v metalurgii se mangan používá k odstranění síry a kyslíku z taveniny železa, jako přísada zvyšuje tvrdost oceli.
• Tzv. Hadfieldova ocel obsahuje cca 13 % manganu. Vyrábějí se z ní součástky odolné proti nárazu a opotřebení, např. čepy pojezdových pásů u pásových vozidel, nejnamáhanější součásti bagrů, rypadel, kolejových výhybek. Ve sklářství k odbarvování skla.
• V suchých článcích slouží jako depolarizátor. Oxid manganičitý je v těchto bateriových článcích (běžných i alkalických) obsažen v katodě. Je základem nabíjecí alkaliky, též zvané RAM baterie nebo pod komerčním názvem Pure energy.
• Oxid manganičitý obsahují některé druhy sochařských hlín.

Hojný minerál.

• Česko – Horní Blatná, Jevíčko, Narysov aj.
• Slovensko – Borinka, Železník, Margecany, Gelnica
• Německo – Siegerland, Ilmenau
• Maďarsko – Epleny
• Ukrajina – Nikopol
• USA – Arizona, Kalifornie, Nové Mexiko, Utah
• a další.

• DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.

• Seznam minerálů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyroluzit na Wikimedia Commons
• Pyroluzit na webu mindat.org (anglicky)
• Pyroluzit na webu Webmineral (anglicky)
• Pyroluzit v atlasu minerálů (německy)
• Mineral data publishing (PDF)