Buquoyský palác (Staré Město)

Buquoyský palác nebo také Buquoyský dům je klasicistní dům s adresami Celetná 562/20 a Ovocný trh 562/7 na Starém Městě v Praze 1. Je od roku 1964 památkově chráněn v rámci komplexu Karolina.[1]

Buquoyský palác
na Starém Městě
Buquoyský palác
na Starém Městě
Základní informace
SlohKlasicismus
ArchitektAntonín Prachner
Přestavba1773 (klasicistní vzhled)
MateriálZdivo
Další majiteléBuquoyové
Současný majitelUniversita Karlova
Poloha
AdresaCeletná 562/20, Ovocný trh 562/7
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, Česko Česko
UliceCeletná a Ovocný trh
Souřadnice50°5′13,5″ s. š., 14°25′27″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

V místě dnešního paláce stával rozsáhlý dům již v období gotiky; jedním z majitelů byl i Zdeněk Kostka z Postupic. Dům byl později renesančně přestavěn. Počátkem 17. století patřil Voršile Benigně, manželce Bohuslava z Michalovic, jednoho z popravených vůdců českého stavovského povstání.[2] Byl zkonfiskován, vydrancován vojskem a roku 1627 prodán hraběnce Marii Magdaleně Buquoyové, vdově po generálovi Karlu Buquoyovi. Byl pak upraven barokně. Buquoyové vlastnili dům až do roku 1754.

V roce 1762 se majitelem paláce stala Univerzita Karlova, pro kterou roku 1773 provedl architekt Antonín Prachner potřebné úpravy včetně dnešní klasicistní podoby průčelí domu. Byli zde ubytováni profesoři právnické a lékařské fakulty. Od roku 1882 v paláci krátce sídlila také Královská česká společnost nauk (předchůdce dnešní Akademie věd ČR).

V letech 1965–1971 proběhly novodobé úpravy domu pro potřeby univerzity (spolu se sousedními domy – Opitzův dům čp. 559, Peslovský dům čp. 560 a Jeřábkův dům čp. 561) podle projektu Jaroslava Fragnera.

V letech 2020–2022 probíhá revitalizace objektů Karolina, včetně prostor Buquoyského domu.[3]

Architektura
Portál paláce v Celetné ulici

Palác je čtyřkřídlý třípatrový objekt kolem protáhlého vnitřního dvora. Dochovalo se původní gotické sklepení paláce a také gotické zdivo je dochováno až do výše třetího patra. Místnosti v přízemí a hodnotný trámový strop v jedné z místností ve druhém patře jsou z období renesance. Také vstupní portál v Celetné ulici je pozdně renesanční; desku s nápisem „Sibi et Postebis“ (Sobě i potomkům) a letopočet 1773 do něj nechala doplnit univerzita.

Hlavní průčelí do Celetné je šestiosé, průčelí do Ovocného trhu je širší, osmiosé. Štuková výzdoba a detaily oken jsou na obou fasádách shodné, z téže etapy úprav kolem roku 1773.[4]

Odkazy

Reference
  1. Karolinum - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
  2. Ruth (1903), s. 105
  3. Revitalizace objektů Karolina. www.avers.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
  4. Vlček (1996), s. 379

Literatura
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 1. Praha: Pavel Körber, 1903. Dostupné online. S. 105–106.
  • Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 52.
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 168.
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 378–379.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.