Prachner
Prachner je příjmení rozvinuté rodiny architektů, sochařů a řezbářů, která pocházela z Horní Falce a působila v Praze od roku 1730 do poloviny 19. století.
.jpg.webp)
Václav Prachner, Alegorie Vltavy (kašna Terezka) na Mariánském náměstí
První generace
- Richard Jiří Prachner (1705 Gimpertshausen, Horní Falc – 1782 Praha) byl sochař, který se v Praze usadil roku 1730; o rok později dostal městské právo. Vytvořil mimo jiné sochy na portálu kostela svatého Františka (křižovníků s červenou hvězdou),[zdroj?] v mnoha dalších kostelech na Starém Městě pražském[1] a také v kostele svatého Prokopa v Sázavském klášteře.
Druhá generace
- Antonín Prachner († 1787?[2] Praha) byl architekt a stavitel, syn Richarda Jiřího Prachnera, který navrhoval například roku 1773 fasády univerzitních domů v Celetné ulici 16 (Dům Stockhaus čp. 560) a 20 (Buquoyský palác čp. 562)
- Valentin Prachner (15. února 1731 Praha – 1810? tamtéž) byl sochař, syn Richarda Jiřího Prachnera
- Petr Prachner (20. října 1744 nebo 1747, Praha – 5. března 1807, Praha) byl český pozdně barokní sochař a řezbář. Jeho otcem byl Richard Jiří Prachner, synem pak Václav Prachner
- Jan Josef Prachner (1748–1792) byl architekt, který roku 1777 upravoval pavlánský klášter a Kostel svatého Salvátora v Salvátorské ulici. Je autorem rokokové přestavby Libeňského zámku[3]
Václav Prachner: Náhrobek biskupa Thuna v Košířích
Třetí generace
- Václav Prachner (17. září 1784 Praha – 3. dubna 1832 Praha) byl sochař období klasicismu, syn Petra Prachnera. Autor kašny „Terezky“, pomníku Leopolda Thuna na Malostranském hřbitově v Košířích a náhrobku hraběnky Marie Anny z Unwerthu u kostela sv. Ondřeje v Pohledu[4]
- Vincenc Prachner byl sochař, snad syn Petra Prachnera[zdroj?]
Sbírky
V ateliéru třígenerační dynastie Prachnerů se dochovala početná sbírka sochařských modelů a hliněných či sádrových forem, které z větší části převzaly do svých sbírek Národní galerie v Praze a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
Reference
- Vlček (díl 1, 1996), s. 632
- Horová (1995), s. 642
- MČ Praha 8: Kulturní památky - Libeňský zámek. www.praha8.cz [online]. [cit. 2018-03-30]. Dostupné online.
- pomník Marie Anny z Unwerthu - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
Literatura
- BLAŽÍČEK, Oldřich J. Sochařství baroku v Čechách. Plastika 17. a 18. věku, Praha 1958.
- BLAŽÍČEK, Oldřich J. Sochařství pozdního baroka, rokoka a klasicismu v Čechách, in: idem (ed.), Dějiny českého výtvarného umění II/2, Od počátků renesance do závěru baroka, Praha 1989, s. 711-751.
- BLAŽÍČEK, Oldřich J. Umění baroku v Čechách, Praha 1971.
- HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. [Díl 2.], N-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995. s. 642–643. ISBN 80-200-0536-6.
- NEUMANN, Jaromír. Český barok, Praha 1968, 2. vyd. 1974.
- Ottův slovník naučný, heslo Prachner. Sv. 20, str. 535
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Prachner. Sv. 9, str. 67
- TOMAN, Prokop H. Nový slovník československých výtvarných umělců. II, L-Ž, Ostrava 1993. ISBN 80-900648-4-1.
- VLČEK, Pavel a kol., Umělecké památky Prahy 1–3. Praha: Academia 1996–2000 (rejstříky) ISBN 80-200-0538-2.
Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.