Bukovina (Černilov)
Bukovina (německy Buchenwald) je vesnice, část obce Černilov v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 2,5 km na západ od Černilova. V roce 2009 zde bylo evidováno 69 adres.[2] Trvale zde žije 156[1] obyvatel.
Bukovina | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Černilov |
Okres | Hradec Králové |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°15′58″ s. š., 15°53′9″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 156 (2011)[1] |
Katastrální území | Bukovina u Hradce Králové (5,57 km²) |
PSČ | 503 43 |
Počet domů | 52 (2011)[1] |
Bukovina | |
Další údaje | |
Kód části obce | 16047 |
Kód k. ú. | 616044 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bukovina leží v katastrálním území Bukovina u Hradce Králové o rozloze 5,57 km².[3]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1340.[4]
Exulanti
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit např. bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné.[5] Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti.[6] Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Bukoviny uprchli v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:[7]
- Ondřej Koutecký, sedlák. Emigroval s manželkou a dvěma malými dětmi. Patří mezi zakladatele druhé české exulantské obce v pruském Slezsku. Tuto obec pojmenovali exulanti na počet pruského krále Friedrichův Tábor. Ondřej zde zemřel 16.9.1782 ve věku 80 let.
- Jan Jelínek, krejčí. Emigroval s manželkou a dvěma syny. Dne 20.8.1946 podepsal v Münsterbergu žádost o povolení luterského kazatele. Zemřel ve Friedrichově Táboře 11. 8. 1788 ve věku 72 let.
- Václav Moravec *(1693), sedlák. Emigroval s manželkou, dvěma syny a dcerou. Zemřel 24. ledna 1763 ve věku 70 let v Husinci, první české exulantské obci v pruském Slezsku.
Podrobně celou historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů i údajů z matrik). Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří reemigranti byli repatriováni v roce 1945 do Čech z polského Zelova.[8]
Pamětihodnosti
- Venkovská usedlost čp. 40
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (458 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 548.
- LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. [cit. 2020-05-31]. Dostupné online.
- Ferdinand Hrejsa: Dějiny české evangelické církve v Praze a ve středních Čechách v posledních 250 letech. Praha 1926.
- Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigratských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. Kalich, 2001.
- Edita Štěříková: Zelów. Česká exulantská obec v Polsku. Kalich, 2002.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovina na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Bukovina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Bukovina u Hradce Králové na webu ČÚZK