Brukev prodloužená

Tato bylina je původní na Ukrajině, Slovensku, Balkánském poloostrově a v Maďarsku i Rakousku. Postupně se rozšířila do střední a východní Evropy, do Pobaltí, na západní Sibiř, do Střední a Jihozápadní Asie, Číny, Austrálie i Severní Ameriky.

Teplomilná rostlina, která vyrůstá především na výslunných suchých stanovištích od nížinatých oblastí až po pahorkatiny. Roste také v ruderálních společenstvech a kolem příkopů a náspů železničních tratí a silnic.

Brukev prodloužená je ve středoevropských zemích poměrně vzácná, v Rakousku již vymizela a na Slovensku je kriticky ohrožená. V České republice, kde byla dlouho považována za původní druh, byla v „Červeném seznamu cévnatých rostlin“ ještě v roce 2000 považována za kriticky ohrožený druh (C1). Následně byl její původ na území ČR přehodnocen a je nově považována za občasně se vyskytující neofyt, v novém červeném seznamu z roku 2012 již proto není hodnocena.

Dvouletá nebo vytrvalá rostlina s lodyhou vysokou 40 až 120 cm která vyrůstá ze silného, dužnatého kořene. Přímá, rozkladitě rozvětvená, často vespod nafialovělá lodyha je obvykle porostlá štětinatými chlupy. Přízemní i lodyžní listy jsou řapíkaté, štětinatě chlupaté a mají 20 × 8 cm velké šedé čepele. Ty jsou podlouhle vejčité, do řapíku sbíhavé, peřenolaločnaté až peřenoklané s úzkými elipsovitými laloky neb čárkovitými segmenty které bývají vykrajované, zoubkované a jemně zvlněné. Horní listy jsou krátce řapíkaté nebo přisedlé, kopinaté nebo podlouhlé, celokrajné či zubaté a někdy lysé.

Na vrcholu lodyhy i větví vyrůstá hustý hrozen květů se stopkami až dvojnásobně dlouhými, než je kalich. Úzce elipsovité odstávající kališní lístky 3 až 4 mm dlouhé jsou žlutozelené s bílým lemem. Světle žluté korunní lístky s dlouhým nehtíkem jsou 6 až 8 mm velké a na vrcholu vykrojené. Čtyřmocné tyčinky 4 až 5 mm dlouhé nesou vejčité prašníky.

Plody jsou vzpřímené, vespod zúžené, hranaté šešule se zbytkem květního lůžka. Obvykle na délku měří 15 až 3 mm a obsahující hnědá kulovitá hladká semena asi 1,5 mm velká. Ploidie druhu je 2n = 22.

Brukev prodloužená se v české přírodě vyskytuje ve dvou poddruzích.

• brukev prodloužená pravá (Brassica elongata Ehrh. subsp. elongata) byla v české přírodě zaznamenána již roku 1873, má lodyhy kratší, tenčí a řídce rozvětvené, tenké lodyžní listy má peřenoklané a větvičky květenství dlouhé.
• brukev prodloužená celolistá (Brassica elongata Ehrh. subsp. integrifolia) (Boiss.) Breistr. byla v české přírodě zaznamenána až roku 1960, má lodyhy delší, hrubší a hustě rozvětvené, tlusté lodyžní listy má peřenolaločnaté a větvičky květenství krátké.

Ve středoevropských zemích, kde se tento druh objevuje poměrně vzácně, je bez ekonomického významu. V oblastech východní Evropy a Střední Asie se brukev prodloužená pěstuje jako olejnina, z jejích semen se lisuje technický i potravinářský olej (s vyšším obsahem kyseliny erukové), nebo jako krmná plodina poměrně dobře snášející sucho.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu brukev prodloužená na Wikimedia Commons
• Databáze C1 rostlin: Brukev prodloužená [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2014-06-25]. Dostupné online. (česky)
• GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Brassica elongata [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2014-06-25]. S. 689–693. Dostupné online. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)^{[nedostupný zdroj]}
• GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 25.06.2014]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
• Flora of North America: Brassica elongata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
• Foto brukve prodloužené1 Archivováno 27. 5. 2017 na Wayback Machine
• Foto brukve prodloužené2