Brokát

Podle některých nepotvrzených údajů měl být brokát známý na území dnešního Íránu už před 7000 lety. [8] Nálezy odtud z období před cca 2000 lety dokazují, že se tam vyráběly brokáty s typickými motivy květin, zvířat i lidských postav. [9]

V Evropě bylo tkaní brokátu známé asi od 13. století v Itálii. Z italského broccare – vyšívat pochází značení této tkaniny používané v malých obměnách v evropských jazycích.

V Indii se koncem 20. století zabývalo výrobou brokátu (a sárí) asi 120 000 domáckých tkalců. (95 % z nich ve mzdě podnikatele, který jim opatřil obarvenou přízi, odebral od nich tkané zboží a případně pronajal tkalcovský stav). Tkadlec vydělával (v roce 2005) 400 –450 € za rok. [10]

Klasický hedvábný brokát se tká na ručních stavech s pracovní šířkou asi do 120 cm. V Indii a v Číně se z části používají tzv. brokátové stavy s tradičním vzorovacím zařízením (v Indii zvané naksha). Zařízení funguje na stejném principu jako žakárový stroj. Systém šňůr zavěšených na komplikovaně sestavených bambusových tyčích je poháněn šlapáním na pedály a řízen přes děrované karty. Stav zabírá asi 10 m² plochy a výšku 5 m. K jeho obsluze jsou nutní dva pracovníci. U části stavů je naksha nahrazena žakárovým ústrojím (jejich podíl není na začátku 21. století známý). [10] Útek se při tkaní odvíjí z člunečku, který tkadlec protahuje ručně prošlupem mezi osnovními nitěmi. Brokátový vzor se vetkává jako přídavný útek do podkladové tkaniny.

V Indii jsou známé dva základní druhy: kontinuální Fekuan a diskontinuální Katruan.

• Fekuan sestává ze vzorů, u kterých se jednotlivé motivy rozkládají po celé šířce tkaniny a vzorový útek přechází nepřetržitě od jednoho motivu ke druhému. Vzorové nitě pokrývají jen malou část plochy tkaniny a konce nití často odstávají na rubu tkaniny, kde se musí pečlivě odstřihovat.
• Katruanové vzory nezabírají celou šířku tkaniny. Vzorové nitě se vetkávají tak, že na rubu tkaniny neflotují, motivy (většinou vícebarevné) jsou zřetelnější. Katruan se tká jen ručně, na výrobu cca 5,5 metrů tkaniny na sárí se počítá až s 1000 hodinami lidské práce. [11]

Základní tkanina sestává v osnově ze skané hedvábné příze v jemnostech cca 20 - 30 tex a z útku z jednoduché hedvábné příze nebo viskózových filamentů podobné jemnosti. V osnově bývá 60 - 120 nití na cm, v útku cca 15 - 30. Přídavný vzorovací útek může být v jedné tkanině v rozdílné jemnosti (průměr 0,2-0,5 mm). [10] V novějších výrobcích se často používají vzorovací nitě z lurexu a podobných materiálů.[12]

společenské oděvy, bytové textilie, tapety. Cena ručně tkaných brokátů může dosahovat 50-100 USD/m. [13]

Ke zvláštnostem patří:

Svatyně Ka'ba v Mekce je potažena černým brokátem zvaným kiswa, který se každoročně mění

Pelerína z hedvábí madagaskarského zlatého pavouka (viz snímky v galerii).

• Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 92

• Zlatohlav

• Obrázky, zvuky či videa k tématu brokát na Wikimedia Commons