Tkalcovský stav

Tkalcovský stav je jednoduchý tradiční nástroj na výrobu tkanin. Vyvinul se z něj tkací stroj.

Tkalcovský stav z roku 1568

V hovorové mluvě a někdy i v odborné literatuře se označení stav používá také pro moderní tkací stroje. Naproti tomu například podle německé normy (DIN 6 300) se má výraz tkalcovský stav (Webstuhl) používat jen pro nástroje s ručním zanášením útku. Útková nit je navinutá na cívce umístěné v člunku, který se původně prohazoval mezi osnovní niti rukou a později přes tzv. pudítko, poháněné ručním tahem za šňůru nazývanou doják nebo cukátko.[1][2]

Z historie tkalcovského stavu
Vertikální stav s osnovou napnutou závažím
Tkaní na podnožkovém stavu

Nejstarší známé nálezy pochází ze 7. tisíciletí př. n. l. z turecké Anatolie. Lněná tkanina vznikala proplétáním osnovy napnuté v pevném rámu.

Asi o 1000 let později se v Anatolii tkalo již s vertikálně uloženou osnovou napínanou závažím. Tímto způsobem byla vyrobena také nejstarší tkanina nalezená na území ČR (v Lulči u Vyškova), asi 7 tisíc let stará.

Teprve mnohem později se objevily stavy ležaté s osnovou přiváděnou ve vodorovné poloze. Ve 2 století př. n. l. byl v Číně známý ležatý podnožkový stav, na kterém tkadlec vytvářel prošlup s pomocí šňůr, které ovládal chodidly. O 400 let později přišel z Číny do Evropy stav vybavený osnovním válem a brdem.[3][4]

Tkaní s “létajícím člunkem”

Dovršení vývoje ručního stavu byl vynález „létajícího člunku“ Angličana J.Kaye asi v roce 1733.[5] Člunek s útkem (opatřený kolečky) se prohazoval mezi osnovními nitěmi z jedné strany na druhou pomocí tzv. pudítka, kterému udílel tkadlec trhavý pohyb tahem přes připojenou šňůru. Toto ústrojí přineslo až trojnásobné zvýšení výkonu ručního stavu (na cca 40 metrů útku za minutu) a bylo předpokladem pro patent jeho krajana Edmunda Cartwrighta z roku 1785, podle kterého byly zmechanizovány všechny základní pohyby při tkaní a tak vznikl první tkací stroj.

Vysvědčení z ročníku 1926/27 tkalcovské průmyslové školy v Brně

V textilní velkovýrobě, zejména v Evropě, potom tkací stroje rychle nahradily ruční stavy. Ruční tkalcovství však zcela nezaniklo. Ještě ve dvacátých letech 20. století se našly v Německu provozy se 400 ručními stavy[6] a například na brněnské textilní průmyslové škole se tento obor vyučoval jako samostatný předmět (viz spodní snímek).

Tkalcovský stav v 3. tisíciletí
  • V některých rozvojových zemích je stále ještě v provozu více ručních stavů než mechanických tkacích strojů. Např. v Indii byl v roce 2009 tento poměr 4 miliony k 1,7 milionům.[7] (Podle jiných informací bylo v té době celosvětově v provozu 2,8 milionů ručních stavů, z toho 85 % v Indii.[8])
  • Soukromé osoby provozují ruční tkalcovství jako hobby.[9]
  • Charitativní zařízení zaměstnávají invalidy prací na ručním stavu[10]

Pro tyto účely se stále ještě vyrábí nové stavy ze dřeva.[11]

Ruční tkalcovství jako výdělečná činnost
  • V bytovém sektoru se zhotovují běhouny a předložky, závěsy, goblény a polštáře, především jako umělecké řemeslo[12]
  • Různé výrobky z manilského konopí (technikou sinamay na Filipínách)[13]
  • Exkluzivní oděvní výrobky s rustikálním charakterem[14]

Reference
  1. Tkaní na tkalcovském stavu [online]. Naše hobby, 2015-08-16 datum přístupu = 2019-008-01. Dostupné online. (česky)
  2. Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 413
  3. History of Weaving [online]. History of Clothing, 2019 datum přístupu = 2019-08-01. Dostupné online. (anglicky)
  4. Historické panorama tkaní 1 [online]. e-LTex, 2019 datum přístupu = 2019-008-01. Dostupné online. (česky)
  5. Vynálezci z Manchesteru (anglicky): http://www.manchester2002-uk.com/celebs/engineers1.html Archivováno 3. 8. 2010 na Wayback Machine
  6. Ruční stavy před 80 lety (německy): http://www.tiefenhoehle.de/Heimatmuseum/Weben.html Archivováno 11. 5. 2008 na Wayback Machine
  7. Cotton Seasonal Report [online]. KARVY, 2009-10-06 datum přístupu = 2019-08-01. Dostupné online. (anglicky)
  8. Lend and Hand to the Hanlooms [online]. Altacit Global, 2018 datum přístupu = 2019-08-01. Dostupné online. (anglicky)
  9. Ruční tkaní pro pokročilé [online]. SŠUP Ústí nad Orlicí, 2019 datum přístupu = 2019-008-01 [cit. 2009-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-03. (česky)
  10. Zaměstnání pro invalidy: http://www.charitaopava.cz/strediska.php?stredisko=chdvlastovicky Archivováno 14. 5. 2007 na Wayback Machine
  11. Looms [online]. AVL Looms, 2019 datum přístupu = 2019-08-01. Dostupné online. (anglicky)
  12. Handwoven Textiles [online]. Love to Know, 2003-05-14 datum přístupu = 2019-08-01. Dostupné online. (anglicky)
  13. Ruční tkaní manilského konopí (anglicky): http://www.torbandreiner.com/weaving_sinamay.htm Archivováno 29. 4. 2009 na Wayback Machine
  14. Ručně tkané oděvy (německy): http://www.handwebereihinder.de/handweberei.html Archivováno 7. 10. 2010 na Wayback Machine

Literatura
  • Oldřich Talavášek a kolektiv: Tkalcovská příručka, Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1980
  • (německy) Kolektiv autorů: Webereitechnik, Arbeitgeberkreis Gesamttextil, Frankfurt nad Mohanem 1988, ISBN 3-926685-39-5

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.